• BBC News "The rape of Berlin"
  • BBC Mundo "El drama oculto de las violaciones masivas durante la caída de Berlín"
  • BBC O`zbek "Берлинни зўрлаш"
  • BBC Brasil "70 anos após fim da guerra, estupro coletivo de alemãs ainda é episódio pouco conhecido"
  • BBC فارْسِى "تجاوز در برلین"



  •        
     

                





    The rape of Berlin

    • 1 May 2015
    • From the section Magazin


     

    The USSR's role in the defeat of Nazi Germany World War Two 70 years ago is seen as the nation's most glorious moment. But there is another story - of mass rapes by Soviet soldiers of German women in the dying days of the war.

    Some readers may find this story disturbing.

    Dusk is falling in Treptower Park on the outskirts of Berlin and I am looking up at a statue dramatically outlined against a lilac sky. Twelve metres (40ft) high, it depicts a Soviet soldier grasping a sword in one hand and a small German girl in the other, and stamping on a broken swastika.

    This is the final resting place for 5,000 of the 80,000 Soviet troops who fell in the Battle of Berlin between 16 April and 2 May 1945.

    The colossal proportions of the monument reflect the scale of the sacrifice. At the top of a long flight of steps, you can peer into the base of the statue, which is lit up like a religious shrine. An inscription saying that the Soviet people saved European civilisation from fascism catches my eye.

    But some call this memorial the Tomb of the Unknown Rapist.

    Stalin's troops assaulted an uncounted number of women as they fought their way to the German capital, though this was rarely mentioned after the war in Germany - West or East - and is a taboo subject in Russia even today.

    The Russian media regularly dismiss talk of the rapes as a Western myth, though one of many sources that tells the story of what happened is a diary kept by a young Soviet officer.

     


     

     

    Vladimir Gelfand, a young Jewish lieutenant from central Ukraine, wrote with extraordinary frankness from 1941 through to the end of the war, despite the Soviet military's ban on diaries, which were seen as a security risk.

    The so far unpublished manuscript paints a picture of disarray in the regular battalions - miserable rations, lice, routine anti-Semitism and theft, with men even stealing their comrades' boots.

    In February 1945, Gelfand was stationed by the Oder River dam, preparing for the final push on Berlin, and he describes how his comrades surrounded and overpowered a battalion of women fighters.

    "The captured German female cats declared they were avenging their dead husbands," he writes. "They must be destroyed without mercy. Our soldiers suggest stabbing them through their genitals but I would just execute them."

    It gets worse.

    One of the most revealing passages in Gelfand's diary is dated 25 April, once he had reached Berlin. Gelfand was whirling around on a bicycle by the River Spree, the first time he'd ever ridden one, when he came across a group of German women carrying suitcases and bundles. 

     

     

    In broken German, he asked them where they were going and why they had left their homes.

    "With horror on their faces, they told me what had happened on the first night of the Red Army's arrival," he writes.

    "'They poked here,' explained the beautiful German girl, lifting up her skirt, 'all night. They were old, some were covered in pimples and they all climbed on me and poked - no less than 20 men,' she burst into tears.

    "'They raped my daughter in front of me,' her poor mother added, 'and they can still come back and rape her again.' This thought horrified everyone.

    "'Stay here,' the girl suddenly threw herself at me, 'sleep with me! You can do whatever you want with me, but only you!'"

    By this stage, German soldiers had been guilty of sexual violence and other horrors in the Soviet Union for almost four years, as Gelfand had become aware as he fought his way to Berlin.

    "He went through so many villages in which the Nazis had killed everyone, even small children. And he saw evidence of rape," says his son, Vitaly.


     

    Vitaly Gelfand discovered his father's diary after he died
     

    The Wehrmacht was supposedly a well-ordered force of Aryans who would never contemplate sex with untermenschen.

    But the ban was ignored, says Oleg Budnitsky, a historian at the Higher School of Economics in Moscow. Nazi commanders were in fact so concerned about venereal disease that they established a chain of military brothels throughout the occupied territories.

    It's hard to find direct evidence of how the German soldiers treated Russian women - many victims never survived - but in the German-Russian Museum in Berlin, director Jorg Morre shows me a photograph taken in Crimea from a German soldier's personal wartime album. A woman's corpse is sprawled on the ground.

    "It looks like she was killed by raping, or after the rape. Her skirt is pulled up and the hands are in front of the face," he says.

    "It's a shocking photo. We had discussions in the museum, should we show the photos - this is war, this is sexual violence under German policy in the Soviet Union. We are showing war. Not talking about war but showing it."

    As the Red Army advanced into what the Soviet press called "the lair of the fascist beast" posters encouraged troops to show their anger: "Soldier: You are now on German soil. The hour of revenge has struck!"


     
     

     

    In fact, the political department of the 19th Army, which fought its way into Germany along the Baltic Coast, declared that a true Soviet soldier would be so full of hatred that he would be repulsed by sex with Germans. But once again soldiers proved the ideologists wrong.

    While researching his 2002 book, Berlin, The Downfall, historian Antony Beevor found documents about sexual violence in the state archive of the Russian Federation. They were sent by the NKVD, the secret police, to their boss, Lavrentiy Beria, in late 1944.

    "These were passed on to Stalin," says Beevor. "You can actually see from the ticks whether they've been read or not - and they report on the mass rapes in East Prussia and the way that German women would try to kill their children, and kill themselves, to avoid such a fate."

    Another wartime diary, this time kept by the fiancee of an absent German soldier, shows that some women adapted to the appalling circumstances, in order to survive.

    Starting on 20 April 1945, 10 days before Hitler's suicide, the anonymous author is, like Vladimir Gelfand, brutally honest, with razor-sharp powers of observation and occasional flashes of gallows humour.

    Describing herself as "a pale-faced blonde always dressed in the same winter coat", the diarist paints vivid pictures of her neighbours in the bomb shelter beneath her Berlin apartment block, including a "young man in grey trousers and horn-rimmed glasses who on closer inspection turns out to be a young woman" and three elderly sisters, "all dressmakers, huddled together like a big black pudding".




    Soviet soldiers distribute food in Berlin, in May 1945 (photograph: Timofey Melnik)

    As they await the arrival of the Red Army, they joke "better a Russky on top than a Yank overhead" - rape is preferable to being pulverised by bombs. But when the soldiers reach their basement and try to haul women out, they beg the diarist to use her Russian language skills and complain to the Soviet command.

    Braving the chaos on the rubble strewn streets, she manages to find a senior officer. He shrugs his shoulders. Despite Stalin's decree banning violence against civilians, he says, "It happens anyway."

    The officer returns to the cellar with her and reprimands the soldiers, but one is seething with fury.

    "'What do you mean? What did the Germans do to our women!' He is screaming: 'They took my sister and…' The officer calms the man down and gets them outside."

    But when the diarist steps back into the corridor to check they have gone, the men have been lying in wait and grab her. She is brutally raped and nearly strangled. The terrified neighbours, or "cave dwellers" as she calls them, had slammed the basement door shut.

    "Finally the two iron levers open. Everyone stares at me," she writes. "My stockings are down to my shoes, I'm still holding on to what's left of my suspender belt. I start yelling 'You pigs! Here they rape me twice in a row and you leave me lying like a piece of dirt!'"

    Eventually the diarist realises that she needs to find one "wolf" to stave off gang rape by the "male beasts". The relationship between aggressor and victim becomes less violent, more transactional - and more ambiguous. She shares her bed with a senior officer from Leningrad with whom she discusses literature and the meaning of life.

    "By no means could it be said that the major is raping me," she writes. "Am I doing it for bacon, butter, sugar, candles, canned meat? To some extent I'm sure I am. In addition, I like the major and the less he wants from me as a man, the more I like him as a person."



    US troops watch a Russian soldier with a female friend in Berlin

    Many of the diarist's neighbours made similar deals with the conquerors in the ruins of Berlin.

    When the diary was published in German in 1959 under the title A Woman in Berlin, the author's frank account of the choices she made to survive was attacked for "besmirching the honour" of German women. Not surprisingly, she refused to allow the book to be republished until after her death.

    Seventy years after the end of the war, new research on sexual violence committed by all the Allied forces - American, British and French as well as Soviet - is still emerging. But for years the subject slid under the official radar. Few reported it and even fewer would listen.

    Besides the social stigma, in East Germany it was sacrilegious to criticise Soviet heroes who had defeated fascism while across the Wall in the West, the guilt for Nazi crimes made German suffering unmentionable.

    But in 2008, there was a film adaptation of the Berlin Woman's diary called Anonyma, starring the well-known German actress Nina Hoss. The film had a cathartic effect in Germany and encouraged many women to come forward, including Ingeborg Bullert.




    Ingeborg: "My mother liked to boast that her daughter hadn't been touched"

    Ingeborg, aged 90, now lives in Hamburg in a flat filled with photos of cats and books about the theatre. She was 20 in 1945, dreamed of becoming an actress and lived with her mother in an upmarket street in Berlin's Charlottenberg district.

    When the Soviet assault on the city began, like the woman diarist, she took refuge in the cellar of her building.

    "Suddenly there were tanks in our street and everywhere the bodies of Russian and German soldiers", she recalls. "I remember the dreadful whining sound made by those Russian bombs - we called them Stalinorgels (Stalin organs)."

    During a lull in the air raid, Ingeborg left the cellar and ran upstairs to look for a piece of string to use as a wick for a lamp. "Suddenly there were two Russians pointing their pistols at me," she says. "One of them forced me to expose myself and raped me, and then they changed places and the other one raped me as well. I thought I would die, that they would kill me."

    Ingeborg didn't talk about her ordeal at the time, or for decades afterwards - she said it was too difficult. "My mother liked to boast that her daughter hadn't been touched," she says.




    Ingeborg: "I thought I was going to die"

    But the rapes had affected women in households across Berlin. Ingeborg recalls that women between the ages of 15 and 55 were ordered to get tested for sexually transmitted diseases. "You needed the medical certificate to get the food stamps and I remember that all the doctors doing these certificates, had waiting rooms full of women."

    What was the scale of the rapes? The most often quoted number is a staggering 100,000 women in Berlin and two million on German territory. That figure - hotly debated - was extrapolated from scant surviving medical records.

    In a former munitions factory which now houses the State Archive, Martin Luchterhand shows me an armful of blue cardboard folders. These contain abortion records dated July to October 1945 from Neukolln, just one of Berlin's 24 districts - it's a small miracle that they survived intact.

    Abortions were illegal in Germany according to Article 218 of the penal code, but Luchterhand says "there was a small window for those women because of that special situation of the mass rapes in 1945".






    Altogether 995 pleas for abortion were approved by this one district office in Berlin office between June 1945 to 1946. The files contain over 1,000 fragile scraps of paper of different colours and sizes. In childish round handwriting, one girl testifies that she was assaulted in the living room of her home in front of her parents.

    We will probably never know the true scale of the rapes. Soviet military tribunals and other sources remain classified. The Russian parliament recently passed a law which says that anyone who denigrates Russia's record in World War Two could face fines and up to five years in prison.

    Vera Dubina, a young historian at the University of Humanities in Moscow, says she knew nothing of the rapes until a scholarship took her to Berlin. She later wrote a paper on the subject but struggled to get it published.

    "The Russian media reacted very aggressively," she says. "People only want to hear about our glorious victory in the Great Patriotic War and now it is getting harder to do proper research."





    It's the fate of history to be rewritten to suit the agenda of the present. That's why first-hand accounts are so valuable - from those who brave the subject now, in their old age, and from those younger voices who put pencil to paper on the spot.

    Vitaly Gelfand, son of the Red Army diarist Vladimir Gelfand, doesn't deny that many Soviet soldiers showed great bravery and sacrifice in World War Two - but that's not the whole story, he says.

    Recently Vitaly did an interview on Russian radio, which triggered some anti-Semitic trolling on social media, saying the diary's a fake and he should clear off to Israel (he has in fact lived in Berlin for the last 20 years). Yet he is hoping the diary will be published in Russia later this year. Parts of it have been translated into German and Swedish.

    "If people don't want to know the truth, they're just deluding themselves", he says. "The entire world understands it, Russia understands it and the people behind those new laws about defaming the past, even they understand it. We can't move forward until we look back."


    The Battle for Berlin (April - May 1945)



    Red Army soldier raises the Soviet flag over the Reichstag in Berlin

    • After the Red Army captured Vienna, Joseph Stalin ordered his forces on to Berlin, determined to take the city before US forces
    • Two and a half million Red Army troops, 6,000 tanks and more than 40,000 artillery pieces were deployed, supported by thousands of aircraft
    • After heavy fighting and substantial losses, by 21 April, Red Army soldiers had entered the outlying suburbs of Berlin
    • In a staff conference on 22 April Adolf Hitler came close to admitting defeat but instead resolved to fight on, directing troops from his underground bunker
    • As Soviet forces took the city, it is estimated that close to 100,000 women were raped by Red Army soldiers
    • On 30 April Hitler killed himself and by 2 May the Reichstag had fallen
     
     

    World War Two: History's most savage and devastating war

    The Rape of Berlin is on BBC World Service on Saturday 2 May at 18.06 BST and Sunday 3 May at 11.06 BST, or listen on iPlayer

     
     

     





    Copyright © 2015 BBC. The BBC is not responsible for the content of external sites. Read about our approach to external linking.









     

                                                                                                
  • BBC Mundo "El drama oculto de las violaciones masivas durante la caída de Berlín"

  •  



    El drama oculto de las violaciones masivas durante la caída de Berlín

    8 mayo 2015


    La estatua del soldado del Ejército Rojo conmemora a los soviéticos muertos en la toma de Berlín al final de la II Guerra Mundial.
     

     

    La actuación de las tropas de la Unión Soviética en la derrota de la Alemania nazi durante la Segunda Guerra Mundial es uno de los momentos más gloriosos de esa nación.

    Sin embargo, 70 años después, la revisión de esos días finales de la guerra saca a relucir un ángulo oscuro de esa historia: las violaciones masivas de mujeres alemanas a manos de soldados soviéticos.

    A continuación compartimos testimonios que, cabe la advertencia, algunos lectores pueden encontrar perturbadores.

    El precio de Berlín

    En las afueras de Berlín, en el parque Treptower, hay una estatua de unos 12 metros de alto, con la figura de un soldado soviético con una espada en la mano y una muchacha alemana en la otra, pisando una esvástica rota.

    En fotos: La celebración del Día de la Victoria

    Así simbolizan el lugar donde murieron 5.000 de los 80.000 soldados del Ejército Rojo caídos en Berlín entre 16 de abril y el 2 de mayo de 1945.

    La colosal proporción del monumento refleja la escala del sacrificio. Resulta inevitable observar la inscripción que tiene la estatua donde se lee que el pueblo soviético salvo a la civilización europea del fascismo.

      


     El ucraniano Vladimir Gelfand llevó un diario de su experiencia en 1941.
     

    Gelfand montó en bicicleta por primera vez en Berlín.
       

    No obstante, para muchos este memorial se llama La Tumba del Violador Desconocido.

    Existen registros de innumerables casos de violaciones cometidas por tropas del Ejército Rojo en la capital alemana, aun cuando de esto no se habló en los años siguientes al final de la guerra, y particularmente es tabú en Rusia hasta la fecha.

    Los medios rusos suelen calificar las violaciones masivas como mitos de Occidente, aunque muchos de los datos hallados han sido extraídos del diario de un joven soldado soviético.

    El diario que narra el horror

    Vladimir Gelfand era un joven teniente judío, proveniente de la región central de Ucrania, quien escribió con una franqueza brutal todos los pormenores de las atrocidades de la guerra desde 1941. A pesar de que el ejército había prohibido llevar diarios, por considerarlos un riesgo para la seguridad.

    El manuscrito ha sido ampliamente publicado y pinta la situación caótica de la vida en su batallón, caracterizada por raciones miserables de comida, piojos, antisemitismo y robos (donde se robaban hasta las botas a sus compañeros).

    En febrero de 1945, Gelfand estaba destacado cerca de la represa del río Oder, donde el ejército se preparaba para el golpe final sobre Berlín. Ahí cuenta cómo sus camaradas rodeaban y aniquilaban batallones de mujeres alemanas combatientes.

    "Las gatas alemanas que capturábamos decían que estaban vengando a sus maridos muertos", escribe el teniente. "Debemos destruirlas sin misericordia. Nuestros soldados sugieren apuñalarlas en sus genitales, pero yo solo las ejecutaría".

     
     

     

     Los diarios estaban prohibidos por ser considerados un peligro para la seguridad.
       

    Uno de los pasajes más reveladores lo escribió el 25 de abril, cuando ya habían llegado a Berlín. Gelfand cuenta que estaba dando vueltas en una bicicleta por el río Spree, cuando se topó con un grupo de alemanas que cargaban maletas y bultos.

    Con su alemán precario preguntó a dónde iban y por qué habían abandonado sus hogares.

    "Con horror en sus rostros me contaron lo que les había ocurrido la primera noche que arribó el Ejército Rojo a la ciudad", escribió.

    "Me clavaron aquí", dijo una de las muchachas y se levantó la falda. "Toda la noche. Eran viejos y otros tenían espinillas. Todos se montaron por turnos. No menos de 20 hombres", dijo antes de estallar en lágrimas.

    El teniente cuenta que la muchacha de repente se le tiró encima y le dijo: "Tú puedes acostarte conmigo. Haz lo que quieras conmigo, ¡pero solo tú!".

    Para ese entonces ya los abusos y violaciones cometidas por los soldados alemanes en la Unión Soviética eran ampliamente conocidos durante los últimos cuatro años, lo cual Gelfand había conocido de primera mano mientras se abrían paso hacia Alemania.

    Los alemanes atacaron primero

    El hijo de Gelfand, Vitaly, cuenta que su padre vio cómo los soldados nazis acabaron con pueblos completos, matando incluso a niños pequeños. También vio evidencias de violaciones masivas.

    El ejército alemán supuestamente era una fuerza bien organizada compuesta por arios que no contemplaban tener sexo con lo que ellos consideraban como subhumanos.

     
     


    Gelfand descubrió el diario después de que su padre murió.
     

    No obstante, de acuerdo con el historiador de la Escuela de Altos Estudios de Economía en Moscú, Oleg Budnitsky, esa prohibición fue abiertamente ignorada.

    De hecho, los oficiales nazis estaban tan preocupados por los casos de enfermedades venéreas que establecieron una cadena de burdeles militares a través de los territorios ocupados.

    Es difícil constatar como fueran tratadas las rusas por los soldados alemanes, dado que la mayoría no sobrevivió a la ocupación, pero el Museo Ruso Alemán en Berlín, dirigido por Jorg Morre, muestra una fotografía del cadáver de una mujer tumbado sobre el suelo, tomada en Crimea por un soldado alemán.

    "Luce como si ella hubiese sido asesinada al ser violada o después. Su falda está levantada y sus manos están sobre su cara", dice Morre.

    La hora de la venganza

    Cuando el Ejército Rojo inició su marcha hacia Alemania, llamada por la prensa soviética como "la guarida de la bestia", se publican posters alentando a los soldados a mostrar su rabia: "Soldado: ahora estás en tierra alemana. Llegó la hora de la venganza".


     

    Los soldados soviéticos distribuyeron comida entre los berlineses.
     
     

    El historiador Antony Beevor cuenta que mientras realizaba su investigación para desarrollar el libro "La caída", en 2002, encontró documentos de violencia sexual en los archivos de la Federación Rusa. Habían sido recabados por la policía secreta y enviados a su jefe, Lavrentiy Beria, a finales de 1944.

    "Estos fueron presentados a Stalin. Ahí están los reportes de violaciones masivas en Prusia Oriental, y de cómo las alemanas preferían matar a sus hijas y a ellas mismas para evitar ese destino", señala Beevor.

    Adaptarse para sobrevivir

    Otra fuente de información es el diario de la novia de un soldado alemán, donde se lee que las mujeres se adaptaban a terribles circunstancias con tal de sobrevivir.

    Empezando el 20 de abril de 1945, diez días antes de que Adolfo Hitler se suicidara, la autora anónima describe las escenas de sus vecinos durante los bombardeos a Berlín.

    La mujer cuenta que las personas corrían hacia el refugio que había en su edificio y menciona a un "joven de pantalones grises y lentes, que al mirarlo más de cerca resultó ser una mujer".

    También describe a tres hermanas ancianas que permanecían abrazadas todo el tiempo y que solían bromear diciendo: "Mejor un Russky (ruso) encima, que en un Yank (yanqui) en la cabeza". En otras palabras,

    Los berlineses tuvieron roces con los soldados que
    los liberaron de los nazis.
     que era preferible una violación a ser pulverizadas por los bombardeos estadounidenses.

    Cuando los soviéticos llegaron, las mujeres la pidieron a la diarista que usara su conocimiento del ruso para hablar con el oficial al cargo, así que ella salió del refugio y habló con él, pero éste solo se encogió de hombros. "Pasó lo que iba pasar de todas formas", escribió luego.

    Los soldados aprovecharon que los vecinos se mantuvieron encerrados en el refugio para violarla brutalmente y casi estrangularla. Cuando los vecinos salieron, la encontraron con sus medias caídas hasta los zapatos. En la mano todavía tenía uno de los tirantes de su sostén.

    Ella comenzó a gritarles: "¡Cerdos, dejaron que me violaran dos veces seguidas y me dejaron ahí tirada como si fuera basura!", se lee en el diario.

      


    Berlín fue arrasada por los bombardeos aliados.
     

    Luego comprendió que para mantenerse a salvo de las violaciones masivas tenía que encontrar un "lobo" que la protegiera. Comenzó una relación menos violenta y más transaccional con un oficial de Leningrado.

    "De ninguna manera puedo decir que me violara. ¿Lo hago por tabaco, azúcar, mantequilla, velas y carne en lata? Hasta cierto punto estoy segura. Además, mientras menos quiere de mí, más me gusta como persona", escribió.

    El diario fue publicado en 1959 con el título "Una mujer de Berlín", pero generó fuertes protestas del público por considerar que el libro dañaba la reputación de las mujeres alemanas.

    Nuevas denuncias 70 años después

    El 70 aniversario del fin de la guerra trajo consigo nuevas investigaciones y denuncias de abusos sexuales cometidos por los Aliados –soldados estadounidenses, británicos, franceses y soviéticos-, que han comenzado a surgir.

    Sin embargo, el sentimiento liberador para la mujeres se materializó en 2008 con el estreno de la película Anónima, una adaptación del libro "Una mujer de Berlín", produciendo un efecto catártico para muchas víctimas que habían permanecido en silencio hasta entonces.

     
     

    Ingeborg relata que se refugió en el sótano de su edificio cuando llegaron los soviéticos.



    La mujer pensó que iba a morir. 
     

    Una de ellas es Ingeborg Bullert, hoy de 90 años de edad. La mujer cuenta que cuando llegaron los soviéticos a su barrio en Berlín, había tanques en la calle. Como todos se refugió en el sótano de su edificio.

    Una de las noches de bombardeo, salió del refugio y fue a buscar a su apartamento un pedazo de cuerda para colgar una lámpara. De repente la sorprendieron dos soldados soviéticos que la sometieron con pistolas.

    "Me violaron los dos. Pensé que me matarían", recuerda. Ingeborg nunca contó su amarga experiencia, le parecía muy difícil decírselo a alguien. "A mi mamá le gustaba alardear con que a su hija no la habían trocado", relata.

    Nunca se sabrá el número de víctimas

    Solo entre junio de 1945 a 1946 hubo 995 peticiones de abortos en uno de los distritos de Berlín. Los archivos tienen reportes escritos a mano con escritura infantil, denunciando violaciones en la sala de sus casas frente a sus padres.



    Los soviéticos izaron su bandera sobre el parlamento alemán.


    Pero probablemente nunca se sepa una cifra definitiva de víctimas. Fuentes de información de los tribunales militares permanecen clasificadas.

    El congreso ruso aprobó una ley en la que cualquiera que denigre de la actuación de Rusia durante la Segunda Guerra Mundial enfrentará multas y hasta cinco años de prisión.

    Vitaly Gelfand, hijo del diarista Vladimir, no niega que muchos soldados soviéticos mostraron valor y sacrificio durante la guerra, pero esa no es toda la historia.

    "Si las personas no quieren conocer la verdad, se engañan ellos mismos. El mundo lo entiende, Rusia lo entiende y las personas que hacen esas leyes para difamar el pasado también lo entienden. No podemos avanzar hasta que no miremos atrás", concluye Vitaly.


     

    Copyright © 2015 BBC. El contenido de las páginas externas no es responsabilidad de la BBC. Lea más de nuestra política al respecto.










  • BBC O`zbek "Берлинни зўрлаш"





  •  
     

    Берлинни зўрлаш

    7 Май 2015

    Шўро аскарига қўйилган ҳайкал

     

    Россияда СССРнинг нацистлар Олмонияси устидан Иккинчи жаҳон урушидаги ғалабаси энг фахр қилинадиган тарихий воқеа ўлароқ талқин қилинади.

    Аммо Иккинчи жаҳон урушининг сўнгги палласида олмон аёлларининг Шўро аскарлари томонидан жинсий зўрланиш ҳолатлари эсланмайди.

    (Айрим муштарийлар бу ҳикоядан безовта бўлишлари мумкин)

    Трептовер паркида 12 метрлик Шўро аскари ҳайкали қад кўтарган.

    Шўро аскари бир қўлида қилич билан фашистлар свастикасини чопиб ташлаган ва бир қўлида олмон қизалоғини кўтариб “қотиб” қолган.

    Айнан шу ерда 5000 Шўро аскари дафн қилинган.

    Берлин учун жангда Шўролар 80 минг аскарини қурбон берган.

    Айни ҳайкал остида Шўролар Оврўпо тамаддунини фашистлардан қутқариб қолгани ёзилган.

    Аммо айримлар бу номаълум аскар ёдгорлигини “номаълум жинсий зўравон” қабри деб атайди...

    Сталин қўшинлари Олмон пойтахти томон илгарилар экан, саноқсиз немис аёлларини зўрлашади.

    Бу ҳақда Шарқий ва Ғарбий Олмонияда кўп гапиришмайди.

    Россияда эса айни мавзуга ёзилмаган таъқиқ бор.

    Россия матбуоти бу мавзуни Ғарб атайдан ўйлаб чиққан афсона деб рад қилади.

    Аммо айнан Шўро аскари Владимир Гелфанднинг кундаликлари ана шу оммавий жинсий зўравонликлар ҳақида кўплаб далилларнинг биридир...

    Гелфанд украиналик ёш, яҳудий лейтенант бўлиб, 1941 йилдан уруш охирига қадар кундалик тутади.

    Гарчанд, хавфсизлик нуқтаи назаридан Советлар армияси кундалик тутишни тақиқлаб қўйганди.

    Ҳозирга қадар чоп этилмаган бу кундаликларда аскарларнинг оғир аҳволи тасвирланади.

    Озиқ-овқат етишмовчилиги, бит босган аскарлар, антисемитизм, ўғрилик ва аскарлар ўз жанговор биродарларининг этикларини ўғирлашлари...

     


     Шўро зобити Владимир Гелфанд

     

    1945 йил феврал ойида Гелфанд Одер дарёси тўғонига жўнатилади.

    Бу ерда улар Берлинга сўнгги, ҳал қилувчи ҳамлага тайёрланишлари керак бўлган.

    У кундаликларида немис аёллари баталёнини қандай қилиб қуршаб олишганини тасвирлайди.

    "Биз тутиб олган олмон аёллари қурбон бўлган эрлари учун қасос олишаётганини айтишди. Уларни шафқатсиз йўқ қилиш керак. Аскарларимиз уларнинг жинсий аъзоларидан пичоқлаб ўлдиришни таклиф қилишди, мен эса фақат қатл қилиш тарафдори эдим”.

    Вазият бундан ҳам даҳшатлироқ тус олади.

    Гелфанд кундалигидаги энг даҳшатли манзара 25 апрел куни рўй беради.

    Бу пайт у Берлинга етиб келади.

    У умрида биринчи марта велосипедда сайрга чиқади ва бир гуруҳ олмон аёлларига дуч келади.

    Аёллар жомадон ва тугунчалар кўтариб олишган эди...

    У ўзининг ҳаминқадар олмончасини ишга солиб, аёллардан қаерга кетишаётганини сўрайди.

    "Улар юзларида даҳшат билан Қизил армия келган биринчи тунда кечган воқеаларни ҳикоя қилиб беришди”.

    "Мени мана бу еримга...” дер экан, ёш ва гўзал олмон қизи юбкасини кўтаради.

    “Уларнинг йигирматаси мени...” дер экан ўкраб йиғлаб юборади.

    " Қизимни менинг кўз ўнгимда зўрлашди”, дейди она.

    “Улар яна қайтиб келишса, яна зўрлашса...биз жуда қўрқдик, бу даҳшатлидир”.

    " Мен билан қол, фақат ўзинг қол, нима қилсанг қил, фақат бир ўзинг”, дер экан бу қиз мени қучоқлаб олди деб хотирлайди Гелфанд.

     


    Гелфанд умрида биринчи бор велосипедда сайр қилмоқда
     
     

    Аммо...Олмон аскарлари Шўролар иттифоқида аёлларни тўрт йил зўрлагани ҳақида ҳақиқатлар ҳам бор эди ва буни Гелфанд биларди.

    "У фашистлар гўдакларни ҳам ўлдирган кўплаб қишлоқлар оша Берлинга етиб борган эди”, деб хотирлайди Гелфанднинг ўғли Виталий.

    “Отам жинсий зўравонлик қилишганига оид далилларни кўрган эди...”

    Аммо Вермархт аслида Орийларни паст табақа билан жинсий алоқа қилишини тақиқлаб қўйганди.

    Москвадаги Иқтисод олий ўқув юртидан Олег Будницкийга кўра, бу тақиққа мутлақо бўйсунмаганлар.

    Нацист қўмондонлар жинсий хасталиклар тарқалишидан қўрқиб ҳарбий исловатхоналар очиб қўйишган.

    Олмон аскарлари рус аёлларини зўрлаганига доир далиллар деярли қолмаган, чунки зўрланган аёлларни тирик қўйишмаган, аммо Берлиндаги Олмон-Рус музейи директори Йорг Морременга бир сурат кўрсатди.

    Бу фотосурат немис аскарининг фотоалбомидан олинган.

    Унда ер узра аёл жасади судралаётгани акс этади.

    Айни даҳшатнок манзара Қримда тасвирга туширилган.

    Музей директорига кўра, бу аёлни зўрлаб ўлдиришган ва ёки аввал зўрлаб, кейин ўлдирганлар...

    “Унинг юбкаси тепага кўтарилган. Қўллари билан юзи тўсилган”.

    Қизил Армия Шўролар матбуоти таърифи билан “ фашист ҳайвонларининг инига” яқинлашиб борар экан, ўша пайт чиқарилган постерларда “ Аскар, сен немис еридасан, қасос олиш вақти келди!” деган даъватлар аксланган.


     

    Владимир Гелфанднинг ўғли ўз отасининг кундаликларини нашр қилмоқчи
     

    19 армиянинг сиёсий бўлими аслида ҳақиқий Шўро аскарининг юраги нафратга тўлган бўлади ва у олмонлар билан жинсий алоқадан ҳазар қилади деб тарғиб этади.

    Аммо аскарлар яна бир бор идеологларга “чап беришади”.

    Тарихчи Антони Бивор китоб ёзиш жараёнида Россия Федерацияси архивларида аскарларнинг жинсий зўравонлигига оид қатор ҳужжатлар билан рўпара келади.

    Улар НКВДга, Лаврентий Берияга жўнатилган бўлган.

    "Айни ҳужжатларни Сталинга кўрсатишган...Бу ҳужжатларда Шарқий Пруссияда аёллар бу каби жинсий зўравонликлардан қўрқиб фарзандларини, ўзларини ўлдиришгани битилган...”

    Уруш даври кундаликларидан яна бири Олмон аскарининг қаллиғига тегишли ва унда айрим аёллар тирик қолиш учун нималарга тоқат қилишгани ҳикоя қилинади.

    1945 йил 20 апрелидан бошлаб бу ўта очиқ ва самимий муаллиф, худди Владимир Гелфанд каби уруш даҳшатларини тасвирлайди.

    Қизил армиянинг келишини кутар экан, у ва бошқа аёллар ҳазил қилишади.

    “Бошимиздан америкаликлар бомба ёғдирганидан кўра, руслар устимизга чиқишсин”, деб ёзилади кундаликда ...

    Яъни, бомбадан ўлгандан кўра, жинсий зўрланган маъқулроқ...

    Аммо руслар улар ётган бомбапаноҳ ертўлага етиб келишганида, бошқа аёллар йиғлаб ёлворишади.

    Кундалик ёзадиган аёлга нола қилишади.

    Ўз русчасида рус зобитига ҳолларини баён қилишини сўрашади.

    У вайронага айланган кўчаларда Совет зобитини топади.

    Сталиннинг тинч фуқароларга озор етказмаслик буйруғига қарамай, бу зобит, елка қисади ва “барибир зўравонлик қилишади”, дейди.

    Зобит бу аёлни аскарлар ҳузурига олиб келади ва уларга танбеҳ беради.

    Аммо бир аскар ғазабини босолмайди.

    "Нима деганинг бу? Немислар бизни аёлларга нималар қилганини биласанми? Улар менинг синглимни олиб кетишди...”

    Кейин бу кундалик ёзадиган аёл аскарларнинг кетган кетмаганини билиш учун коридорга чиқар экан, бир неча аскар уни тутиб олади.


     
     

     Шўро аскари Берлинлик аёл билан велосипед талашмоқда

    Зўрлашади.

    Ертўлани эшикларини маҳкам ёпиб олишади.

    Кейинроқ эшиклар очилади...

    “Ҳамма менга қараб турарди. Мен ярим яланғоч эдим. Чўчқалар! Мени икки бор зўрлашди ва санлар мени мағзава ичида қолдириб яшириниб ўтирдинглар!”

    Вақт ўтиб бу кундалик ёзувчи аёл оммавий зўрлашларга чек қўйиш учун бир “бўри” топиши кераклигини тушуниб етади.

    Бу "бўри" Ленинграддан келган юқори лавозимли рус зобити эди.

    Бу зобит билан бирга яшай бошлайди.

    Зўрловчи ва зўрланувчи орасидаги муносабатлар сал юмшайди.

    Олмон аёли ўз рус зобити билан адабиёт ва ҳаёт мазмуни ҳақида суҳбатлар ҳам қурадиган бўлади.

    "Майор мени зўрлаяпти деб айтмаган бўлардим...Буни мен гўшт, сариёғ, шакар, шағам ва консерва учун қилмоқдаманми? Қайсидир маънода шундай...Аммо у мени аёл сифатида қанчалар оз истар экан, мен уни шахс ўлароқ шунча кўп ҳурмат қилмоқдаман”.

    Бу аёлнинг аксар қўшнилари ҳам шундай йўл тутишади.

    1959 йилда бу кундалик “Берлиндаги аёл” номи билан чоп этилади.

    Муаллифни “Олмон аёлини беномус” қилишда айблашади.

    Шундан кейин у бу китобни ўз ҳаётлигида қайта нашр этишларини тақиқлаб қўяди.

    Уруш тугаганидан бери етмиш йил ўтар экан, Иттифоқчи кучлар, Британия, Америка, Шўро ва Франса қўшинларининг жинсий зўравонликларига доир маълумотлар ошкор бўлмоқда.




    Шўро аскарлари овқат тарқатмоқда

    Аммо йилларки бу мавзу мулозимлару расмийлар назаридан четда қолиб келди.

    Айни жиноятлар борасида айтганлар оз эди, уларни эшитганлар эса яна ҳам озроқ бўлди.

    Шарқий Олмонияда Шўро қаҳрамонларини танқид қилиш мумкин эмас эди, Ғарбий Олмонияда эса нацистлар жиноятларидан немислар кўз очолмай қолганди...

    2008 йилга келиб Берлин аёли кундаликларидан кино ишланди.

    Унда Олмониянинг машҳур актрисаси Нина Ҳос бош ролни ижро этди.

    Бу филм Олмонияда Иккинчи жаҳон урушидаги жинсий зўравонликларга доир қарийб тақиқланган мавзуни “тирилтирди”.

    Кўплаб зўрланган аёллар ўз дардларини тўкиб солишди.

    Улар орасида Ингеборг Буллерт ҳам бор эди.

    90 ёшли Ингеборк Буллерт хоним Ҳамбургда истиқомат қилади.

    Унинг чоғроққина уйи мушуклар суратлари ва театр ҳақидаги китоблар билан лиқ тўла...

    1945 йилда у 20 ёш бўлган ва актрисаликни орзу қилган.

    Онаси билан Берлиннинг обод маҳалласида яшаган.

    Шўролар шаҳарга киришганида у онаси билан бинонинг ертўласидан бошпана топган.




    Ингеборг ўзини қандай зўрлашганини гапиришга журъат қилди  

    "Бирданига кўчамизда танклар пайдо бўлди. Ташқарида олмон ва рус аскарларининг жасадлари ётарди...Мен яна Шўролар бомбаларининг ўзига хос, қулоқни қоматга келтирувчи овозларини эслайман”.

    Огоҳлантириш овозлари тинганида у югуриб тепага чиқади, чироқлар учун симми ва ё бир арқонми қидиради.

    Шу он унга икки рус аскари тўппончасини ўқталиб турганини кўради.

    "Улардан бири мени ечинишга мажбур қилди, зўрлади, кейин бошқаси билан ўрнини алмаштиришди... Мен ўламан деб ўйладим. Мени ўлдиришади деб ўйладим”.

    Ингеборг бу мудҳиш воқеа ҳақида ҳеч кимга оғиз очмайди.

    Аммо орадан йиллар ўтади...

    “Онам бўлса... “менинг қизимга ҳеч ким қўл теккизмаган” деб мақтанарди...”

    Аммо жинсий зўрланган аёллар бутун Берлин бўйлаб тарқаб кетишганди...

    Ингеборгнинг хотирлашича, ёши 15 дан 55 гача бўлган аёлларни турфа жинсий хасталиклар учун мажбуран тиббий кўрикдан ўтказишган.

    Озиқ-овқат талончалари берилиши учун ана шу тиббий ҳужжат жуда ҳам муҳим бўлган.




     Ингеборгнинг ёшлиги

    Жинсий зўрланганларнинг сони қанча бўлган? Бу саволга энг кўп берилган жавобга қаралса, Берлиннинг ўзида 100 000, Олмонияда эса 2 миллион хотин-қизлар жинсий зўрланган...

    Айни сон бўйича мубоҳасалар давом этмоқда, аммо бу тўхтамга келиш учун тиббий ёзувларга таянилгани айтилади.

    Собиқ қурол-аслаҳа заводи, ҳозирда эса Давлат архиви жойлашган бинода Мартин Лютерҳанд менга бир талай ҳаворанг дафтарчаларни кўрсатади.

    Булар Берлиннинг фақатгина бир тумани – Нюколнда 1945 йилнинг июлидан октябригача даврда ҳомилани сунъий равишда олдирганларга тегишли дафтарчалар.

    Олмонияда ўша давр ҳомилани сунъий олдириш тақиқланган.

    Мартин Лютерҳандга кўра, 1945 йилда кечган жинсий зўравонликлар туфайли аёллар ҳомилани олдириш имкониятига эга бўлганлар.

    Бу даҳшатли тиббий тарих саҳифаларида ... бир ёзув худди болаларники каби беўхшов кўринади.

    Унда бир қизалоқ ўзини ота-онасининг кўзи ўнгида, ўз уйида зўрлашганини ёзиб, ҳомиласини олдириш ниятида эканини айтади.

    Эҳтимолки, Олмонияда уруш даврида кечган жинсий зўравонликларнинг асл рақаму даражасини биз ҳеч қачон билмасмиз...

    Россия парламенти яқинда Иккинчи Жаҳон уруши даврида Шўролар тарихига доғ туширадиган амал учун жарима ва беш йилга довур қамоқ жазоси берилишига доир қонунни қабул қилди.

    Москвадаги Гуманитар Университет тарихчиси Вера Дубинага кўра, у токи Берлинга таҳсил олиш учун борганига қадар, Шўро армиясининг жинсий зўравонликлари ҳақида ҳеч нарса билмаган.

    Кейинроқ у бу мавзуда мақола ёзади, аммо уни нашр этишга қийналади.

    " Россия матбуоти бу мақолага жуда душманона муносабатда бўлди. Одамлар фақатгина бизнинг Улуғ Ватан урушимиз ҳақида билишни исташади, ҳозир эса бу урушга бошқа томондан қараш умуман мушкул бўлиб қолди”, дейди у.

     



    Зўрланган олмон аёлининг кундаликлари
     

    Эҳтимол, тарихнинг таъбир жоиз бўлса тақдири шудир – замонага мослашиш.

    Шунинг учун ҳам кўз билан кўрганлар ва ё бошидан кечирганларнинг гувоҳликлари жуда ҳам муҳим.

    Кексалар бу оғриқли мавзу ҳақида қўрқмасдан гапирсалар, ёшлар эса журъат билан қоғозга туширсалар...

    Виталий Гелфанд аксарият Шўро аскарлари қаҳрамонона жанг қилишгани, жонларини қурбон беришганини рад этмайди, аммо унга кўра, уруш фақат шону шарафдан иборат эмас.

    Яқинда у Россия радиоси билан шу мавзуда суҳбат қилди.

    Оқибатда, аксиляҳудий нафрат билан тишини қайраган троллар ҳужуми остида қолди.

    “Исроилингга жўна” деб маломатлар қилишди, зотан Виталий сўнгги 20 йил ичида Берлинда яшайди.

    Ижтимоий тармоқларда унга ташланган троллар Виталий отасининг кундаликлари бўлгани ёлғон дейишди.

    Шундай бўлса ҳам Виталий йил охирларида отасининг кундаликлари Россияда нашр этилишига умид қилади.

    Кундаликларнинг бир қисми немис ва швед тилига таржима қилинган.

    "Агар одамлар ҳақиқатни билишни исташмаса, улар ўзларини алдамоқдалар...Чунки бутун дунё буни тушуниб турибди, ўша янги қонунлар чиқараётганлар ҳам буни тушунади. Ўтмишни ўрганмасдан келажакка қадам ташлаб бўлмайди”, дейди у.




    Шўро байроғи

     

    Берлин учун жанг

    • Қизил Армия Венани олганидан кейин Сталин Берлинга юриш учун буйруқ беради. У шаҳарни Америка кучларидан аввалроқ ишғол қилишни истайди.

    • Қизил Армия қўшинларининг сони 2 ярим миллионга етади, 6000 танк ва 40 000 артеллерия қуроли жангга киради. Минглаб учоқлар Берлин учун ҳавода жанговор парвоз қилишади.

    • Қақшатқич жанглар ва катта талофатлар билан 21 апрел куни Қизил Армия қўшинлари Берлин остонасига етиб келади.

    • 22 апрел куни Адолф Гитлер мағлубиятни тан олишига бир баҳя қолади, аммо бунинг ўрнига ўз бункеридан туриб шаҳарни мудофаа қилиш учун жанговор буйруқ бериб туради.

    • Шўролар шаҳарга кирар экан, тахминан 100 000 нафар берлинлик хотин-қизлар жинсий зўравонлик қурбони бўлишади.

    • 30 апрелда Гитлер ўзини ўлдиради, 2 май куни эса Рейхстаг ишғол қилинади.

    Би-би-си Ўзбек хизмати билан Whatsapp, Telegram ва Viber орқали боғланишни истасангиз, телефонимиз: +44 78-58-86-00-02.

     
     
    Copyright © 2015 Би-би-си. Bi-bi-si tashqi saytlar uchun mas’ul emas Tashqi saytlar linklariga munosabatimizga doir








     


  • BBC Brasil "70 anos após fim da guerra, estupro coletivo de alemãs ainda é episódio pouco conhecido"




  •  



    70 anos após fim da guerra, estupro coletivo de alemãs ainda é episódio pouco conhecido

     
    8 maio 2015

    A estátua do soldado do Exército Vermelho presta homenagem aos soldados soviéticos mortos na tomada de Berlim, no fim da Segunda Guerra Mundial

     

    O papel da União Soviética na derrota da Alemanha nazista na Segunda Guerra Mundial, há 70 anos, é visto como uma das grandes glórias da história recente da Rússia e de seu passado comunista.

    Mas existe um lado sombrio e pouco conhecido nessa história: os estupros em massa cometidos no final da guerra por soldados soviéticos contra mulheres alemãs.

    Alguns leitores poderão achar esta história perturbadora.

    O sol se põe sobre o Treptower Park, nos arredores de Berlim, e eu observo uma estátua que faz um desenho dramático contra o horizonte. Com 12 metros de altura, ela mostra um soldado soviético segurando uma espada numa mão e uma menina alemã na outra, pisando sobre uma suástica quebrada.

    A estátua marca um lugar onde estão enterrados 5 mil dos 80 mil soldados do Exército Vermelho mortos na Batalha por Berlim entre 16 de abril e 2 de maio de 1945.

    A proporção colossal do monumento reflete o sacrifício destes soldados. No entanto, para alguns, a estátua poderia ser chamada de Túmulo do Estuprador Desconhecido.

    Existem registros de que os soldados de Stálin atacaram um número bastante alto de mulheres na Alemanha e, em particular, na capital alemã, mas isto era raramente mencionado no país depois da guerra e o assunto ainda é tabu na Rússia de hoje.

    A imprensa russa rejeita o tema regularmente e diz tratar-se de um "mito espalhado pelo Ocidente".

    Leia: 'Trens faziam fila em Auschwitz', diz ex-guarda de campo nazista

    Diário de um tenente

    Uma das muitas fontes de informação sobre estes estupros é o diário mantido por um jovem oficial soviético judeu, Vladimir Gelfand, um tenente vindo da região central da Ucrânia, que, de 1941 ao fim da Guerra, pôs no papel seus relatos, apesar de os soviéticos terem proibido diários de militares.

     


     Diario de Vladimir Gelfand traz revelações polêmicas sobre conduta de soldados soviéticos
     

    Gelfand descreveu em seu diário como andou de bicicleta pela primeira vez em Berlim
     

    Os manuscritos – que nunca foram publicados – mostram como a situação era difícil nos batalhões: alimentação pobre, piolhos, antissemitismo e soldados roubando botas uns dos outros.

    Em fevereiro de 1945, Gelfand estava perto da represa do rio Oder, preparando-se para a entrada em Berlim. Em seu diário, ele descreve como seus camaradas cercaram e dominaram um batalhão de mulheres militares.

    "As alemãs capturadas disseram que estavam vingando seus maridos mortos. Elas devem ser destruídas sem piedade. Nossos soldados sugeriram esfaqueamento das genitais, mas eu apenas as executaria", escreveu.

    Uma das passagens mais reveladoras do diário de Gelfand é a do dia 25 de abril, quando ele narra a chegada a Berlim. Ele estava andando de bicicleta perto do rio Spree, a primeira vez que andou de bicicleta, quando cruzou com um grupo de mulheres alemãs carregando malas e pacotes. Em seu alemão ruim, ele perguntou para onde estavam indo e a razão de terem saído de casa.

    "Com horror em seus rostos, elas me disseram o que tinha acontecido na primeira noite da chegada do Exército Vermelho", escreveu.

    "'Eles cutucaram aqui a noite toda', explicou a bela garota alemã, levantando a saia. 'Eles eram velhos, alguns estavam cobertos de espinhas e todos eles montaram em mim e me cutucaram – não menos do que 20 homens'. Ela começou a chorar."

    "'Eles estupraram minha filha na minha frente e eles ainda podem voltar e estuprá-la de novo', disse a pobre mãe. Este pensamento deixou todas aterrorizadas."

    Leia mais: A Alemanha deve mesmo quase R$ 1 tri à Grécia por causa da 2ª Guerra?

    "'Fique aqui', a garota, de repente, se atirou em cima de mim, 'durma comigo! Você pode fazer o que quiser comigo, mas só você!'"

    Proibição

    Àquela altura, já se sabia de horrores cometidos por soldados alemães na invasão da União Soviética. O próprio Gelfand tinha ouvido essas histórias.

    "Ele passou por tantos vilarejos nos quais os nazistas tinham matado todos, mesmo crianças pequenas. E ele viu provas de estupro", disse o filho do soldado, Vitaly Gelfand.

    As Forças Armadas alemãs estavam longe da imagem de força disciplinada "ariana" que não se interessaria em ter relações sexuais com Untermenschen (povos inferiores, em alemão).

    Tanto que, segundo Oleg Budnitsky, historiador da Escola Superior de Economia de Moscou, os comandantes nazistas, preocupados com o alto número de doenças venéreas entre seus soldados, estabeleceram uma cadeia de bordéis militares nos territórios ocupados.

    É difícil encontrar provas de como os soldados alemães tratavam as mulheres russas, muitas vítimas não sobreviveram. Mas no Museu Alemão-Russo de Berlim, o diretor, Jorg Morre, mostra uma foto feita na Crimeia, parte do álbum pessoal de um soldado alemão, feito durante a guerra.


     

    Relatos revelam estupro de mulheres russas por alemães e de mulheres alemãs por russos
     

     Soldados e oficiais não podiam escrever diários, pois eles eram considerados uma ameaça à segurança

    Na imagem, o cadáver de uma mulher é visto no chão.

    Leia mais: O esquecido campo de concentração nazista só para mulheres

    "Parece que ela foi morta no estupro ou após o estupro. A saia está puxada para cima e as mãos estão na frente do rosto. É uma foto chocante. Tivemos discussões no museu sobre se deveríamos mostras as fotos – isto é guerra, isto é violência sexual sob a política alemã na União Soviética. Estamos mostrando a guerra. Não falando sobre, mas mostrando", disse.

    Enquanto o Exército Vermelho avançava, cartazes estimulavam os soldados soviéticos a mostrarem sua raiva: "Soldado: Você agora está em solo alemão. A hora da vingança chegou!".

    Pesquisa



    Os soldados soviéticos também distribuíram alimentos para os moradores de Berlim

    Enquanto pesquisava para o livro que lançou em 2002 sobre a queda de Berlim, o historiador Antony Beevor encontrou, no arquivo estatal da Federação Russa, documentos que detalham a violência sexual. Eles tinham sido enviados pela então polícia secreta, a NKVD, para o chefe desta polícia, Lavrentiy Beria, no final de 1944.

    "Eles foram passados para Stálin. Você pode até ver se eles foram lidos ou não – e eles relatam estupros em massa no leste da Prússia e a forma como as mulheres alemãs tentavam matar os filhos e se matar, para evitar os estupros", disse.

    Outro diário escrito durante a guerra, deste vez o da noiva de um soldado alemão ausente, mostra que algumas mulheres se adaptaram a estas circunstâncias horríveis para tentar sobreviver.

    O diário, anônimo, começou a ser escrito no dia 20 de abril de 1945, dez dias antes do suicídio de Hitler. Como no diário de Gelfand, a honestidade é brutal, o poder de observação é grande e há até demonstrações ocasionais de humor.

    Se descrevendo como uma "loira pálida que está sempre com o mesmo casaco de inverno", a autora do diário descreve a vida dos vizinhos no abrigo contra bombas logo abaixo do prédio de apartamentos onde ela morava em Berlim, incluindo "um jovem em calças cinzas e óculos de armação de chifre que, em uma observação mais atenta, é, na verdade, uma jovem", e três irmãs mais velhas, "espremidas, juntas, como um grande pudim".

    Enquanto aguardam a chegada do Exército Vermelho, elas fazem piada dizendo "melhor um russo em cima do que um ianque sobre nossas cabeças". Estupro é considerado melhor do que ser pulverizada por bombas. Mas quando os soldados chegam ao porão onde elas moram, as mulheres imploram para a autora do diário usar suas habilidades no idioma russo para reclamar ao comando soviético.

    Ela consegue encontrar um oficial no ambiente caótico da cidade, mas ele não toma providência alguma, apesar do decreto de Stálin proibindo a violência contra civis. "Vai acontecer de qualquer jeito", diz.

    Ao tentar voltar para seu apartamento, a autora do diário é estuprada no corredor e quase estrangulada; as mulheres que vivem no porão não abrem as portas durante o estupro, apenas depois que tudo acaba.



    Em meio às ruínas de Berlim e para evitar estupros coletivos, muitas alemãs fizeram acordos com altos oficiais soviéticos

    "Minhas meias estão caídas em cima dos meus sapatos, ainda estou segurando o que sobrou da minha cinta-liga. Começo a gritar 'Suas porcas! Eles me estupraram duas vezes aqui e vocês me deixaram largada como lixo!'"

    Leia mais: Descoberta de Auschwitz foi surpresa, diz libertador ucraniano

    Com o passar do tempo, ela percebe que precisa achar um "lobo-chefe" que ponha fim aos estupros da "alcateia". A relação entre agressor e vítima fica menos violenta, mais ambígua. Ela divide a cama com um oficial mais importante, vindo de Leningrado, com quem ela conversa sobre literatura e o sentido da vida.

    "Não posso falar, de maneira nenhuma, que o major está me estuprando. Estou fazendo isto por bacon, manteiga, açúcar, velas, carne enlatada.... Além do mais, gosto do major e, quanto menos ele quer de mim como homem, mais gosto dele como pessoa", escreveu.

    Muitas de suas vizinhas fizeram acordos parecidos com os conquistadores.

    Este diário só foi publicado em 1959, depois da morte da autora, com o título Uma Mulher em Berlim, e foi criticado por "macular a honra das mulheres alemãs".

    Filme




    Ingeborg Bullert hoje vive em Hamburgo e nunca falou sobre quando foi estuprada por soviéticos  


    Com 20 anos na época, Ingeborg foi violentada quando voltava para o apartamento em Berlim

    Setenta anos depois do fim da guerra, pesquisas ainda revelam a dimensão da violência sexual sofrida pelas alemãs nas mãos não apenas dos soviéticos, mas também de americanos, dos britânicos e dos franceses.

    Em 2008, o diário da berlinense foi transformado em um filme, chamado de Anonyma, com uma atriz alemã conhecida, Nina Hoss. O filme teve um efeito catártico na Alemanha e estimulou muitas mulheres a falarem sobre suas experiências.

    Entre elas estava Ingeborg Bullert, hoje com 90 anos. Ela mora em Hamburgo, no norte da Alemanha. Em 1945, ela tinha 20 anos, sonhava em ser atriz e vivia com a mãe em Berlim.

    Quando o ataque soviético começou, ela se refugiou no porão do prédio – assim como a mulher no diário.

    "De repente havia tanques em nossa rua e, em toda parte, corpos de soldados russos e alemães", disse.

    Durante uma pausa nos ataques aéreos, Ingeborg saiu do porão para pegar um pedaço de fio no apartamento, para montar um pavio para uma lâmpada.

    "De repente, havia dois soldados soviéticos apontando revólveres para mim. Um deles me obrigou a me expor e me estuprou, então eles trocaram de lugar e o outro me estuprou. Pensei que ia morrer, que eles iam me matar."

    Ingeborg passou décadas sem falar sobre o crime.

    Leia mais: De preferido de Hitler a guarda-costas de Evita Perón: o nazista que foi parar na Irlanda

    Os estupros afetaram mulheres em toda Berlim. Ingeborg lembra que as mulheres entre 15 e 55 anos tinham que fazer exames para doenças sexualmente transmissíveis.

    "Você precisava do atestado médico para conseguir os cupons de comida e lembro que todos os médicos faziam estes atestados e que as salas de espera estavam cheias de mulheres."

    Número



    Vitaly Gelfand, filho de Vladimir, luta para ter diário do pai publicado na Rússia

    Ninguém sabe exatamente quantas mulheres foram vítimas de violência sexual de combatentes estrangeiros na Alemanha. O número mais citado estima em 100 mil as mulheres estupradas apenas em Berlim – e em dois milhões no território alemão.

    Há documentos que expõem um alto número de pedidos de aborto – contra a lei na época –, devido à "situação especial".

    É provável que nunca se saiba o número real. Tribunais militares soviéticos e outras fontes continuam secretas.

    O Parlamento russo aprovou recentemente uma lei que afirma que qualquer pessoa que deprecie a história da Rússia na Segunda Guerra Mundial pode ter que pagar multas ou ser preso por até cinco anos.

    Uma jovem historiadora da Universidade de Humanidades de Moscou, Vera Dubina, só descobriu sobre os estupros depois de ir para Berlim devido a uma bolsa de estudos. Ela escreveu um estudo sobre o assunto, mas enfrentou dificuldades para publicá-lo.

    Leia mais: Águia nazista continua sendo 'batata quente' no Uruguai

    Vitaly Gelfand, filho do autor do diário, Vladimir Gelfand, não nega que muitos soldados soviéticos demonstraram bravura e sacrifício durante a guerra, mas, segundo ele, esta não é a única história.



     

    Rússia aprovou nova lei para evitar difamação de soldados soviéticos

    Recentemente, Vitaly deu uma entrevista em uma rádio russa que desencadeou uma onda de "trollagem" antissemita em redes sociais. Muitos disseram que o diário é falso e que Vitaly deveria emigrar para Israel.

    Mesmo assim, Vitaly espera que o diário seja publicado na Rússia ainda neste ano. Partes dele já foram traduzidas para o alemão e para o sueco.

    "Se as pessoas não querem saber a verdade, estão apenas se iludindo. O mundo todo entende (que ocorreram estupros), a Rússia entende e as pessoas por trás das novas leis sobre difamar o passado, até elas entendem. Não podemos avançar sem olhar para o passado", disse.

     


    Copyright © 2015 BBC. A BBC não se responsabiliza pelo conteúdo de outros sites. Leia mais sobre nossa política para links externos








  • BBC فارْسِى "تجاوز در برلین"








  • تجاوز در برلین


    مهٔ 2015 - 14 اردیبهشت

     

    نقش اتحاد جماهیر شوروی در شکست آلمان نازی در جنگ جهانی دوم، از با شکوه‌ترین لحظه‌های تاریخ شوروی محسوب می شود. اما در ارتباط با آن، داستان دیگری هم وجود دارد؛ تجاوز جمعی به زنان آلمانی توسط سربازان شوروی در آخرین روزهای جنگ.

    خورشید در پارک ترپتور در حومه برلین آهسته فرود می آید و من به مجسمه ای بزرگ نگاه می کنم که آبی آسمان آن را در بر گرفته است. این مجسمه دوازده متری، یک سرباز شوروی را نشان می دهد که در یک دست خنجر دارد و با دست دیگر یک دختر کوچک آلمانی را در بغل گرفته و چکمه اش را بر صلیب شکسته گذاشته است.

    اینجا آرامگاه ابدی ۵ هزار سرباز از ۸۰ هزار نیروی اتحاد جماهیر شوروی است که در نبرد برلین بین ۱۶ آوریل ۱۹۴۵ تا ۲ مه جان باخته اند.

    حجم عظیم این مجسمه نشان دهنده تعداد قربانیان است. پس از طی کردن نرده های طولانی شما می توانید به پایه مجسمه برسید که مثل یک معبد مقدس از همه طرف بر آن نور می تابد. چشمم به کتیبه ای می افتد که می گوید مردم شوروی تمدن اروپا را از دست فاشیسم نجات دادند. اما عده ای این بنای یادبود را آرامگاه 'متجاوز گمنام' می نامند.

    نیروهای استالین در راه خود به سوی پایتخت آلمان تعداد زیادی از زنان را مورد آزار قرار دادند. هرچند این موضوع در آلمانِ پس از جنگ، چه آلمان غربی و چه آلمان شرقی، به ندرت مورد اشاره قرار گرفته و سخن گفتن از آن حتی در روسیه امروز هم تابو است.

    رسانه های روسی به طور منظم بحث از تجاوز جنسی را رد می کنند، هر چند یکی از منابعی که داستان آنچه را که اتفاق افتاده بیان می کند، دفترچه خاطرات یک افسر جوان شوروی است.

     


     

     

    ولادیمیر گلفاند، ستوان جوان یهودی از اوکراین از سال ۱۹۴۱ تا پایان جنگ خاطرات روزانه خود را با وجود ممنوعیت نظامی شوروی که نوشتن آنها را خطر امنیتی می دانست، با صراحتی فوق العاده به رشته تحریر در آورده است.

    این دستنویس که هنوز به طور کامل منتشر نشده، تصویری از نابسامانی در گردانهای ارتش را ارائه می دهد: خوراک بسیار بد، شپش، یهودی ستیزی و سرقت به طوری که سربازان حتی چکمه های رفقای خود را می دزدند.

    در فوریه ۱۹۴۵، واحد نظامی که گلفاند در آن خدمت می کرد، برای یورش نهایی به برلین در ساحل رودخانه اودر مستقر شده بود. او می نویسد که چگونه رفقایش یک گردان از زنان سرباز را محاصره و مغلوب کردند.

    'وضع در حال بدتر شدن است'

    یکی از افشاگرترین قسمت ها در دفتر خاطرات گلفاند، ۲۵ ماه آوریل تاریخ گذاری شده، زمانی که او به برلین رسیده است. گلفاند سوار دوچرخه در کنار رودخانه اسپری سرگرم وقت گذرانی بود که از میان گروهی از زنان آلمانی رد شد که چمدان و بقچه در دست داشتند.

     

     

    او با زبان آلمانی شکسته از آنها پرسید که کجا می روند و چرا خانه هایشان را ترک کرده اند.

    او می نویسد: "آن ها که در چهره شان وحشت دیده می شد به من گفتند که در شب اول رسیدن ارتش سرخ چه اتفاقی رخ داده است."

    "یک دختر زیبای آلمانی در حالی که دامنش را بالا داده بود گفت 'آن ها تمام شب به من تجاوز کردند. پیر بودند، صورت بعضی شان پر از جوش بود، همه آن ها که تعدادشان از بیست نفر کمتر نبود، روی من آمدند و این کار را کردند' اشک از چشمان او سرازیر بود."

    "مادر بی چاره اش افزود: 'آنها به دخترم جلوی چشمم تجاوز کردند و هنوز هم می توانند باز گردند و به او تجاوز کنند'. این فکر همه را وحشت زده کرده بود."

    این دختر ناگهان خود را طرف من انداخت و گفت: "اینجا بمان. با من بخواب. هر کاری دلت می خواهد می توانی با من بکنی، اما تنها تو."

    پیش از آن سربازان آلمانی تقریبا چهار سال در اتحاد جماهیر شوروی مرتکب خشونت جنسی و انواع دیگر خشونت ها شده بودند.

    ویتالی، پسر گلفاند می گوید: "او روستاهای بسیاری را دیده که نازی ها همه ساکنانش را، حتی بچه های کوچک را کشته بودند. او شاهد این تجاوزها بوده است."


     

    ویتالی گلفاند دفترچه خاطرات پدرش را بعد از مرگ او کشف کرد
     

    ارتش آلمان نازی قرار بود که یک نیروی منظم آریایی باشد که هرگز رابطه جنسی غیر متعارف نداشته است.

    اما اولگ بدنیتسکی، مورخ در مدرسه عالی اقتصاد در مسکو می گوید که این ممنوعیت نادیده گرفته می شد. فرماندهان نازی در واقع به اندازه ای از بیماری های مقاربتی نگران بودند که در سراسر سرزمین های اشغالی فاحشه خانه های زنجیره ای نظامی تاسیس کردند.

    پیدا کردن شواهد مستقیم در مورد نحوه برخورد سربازان آلمانی با زنان روسی سخت است، زیرا بسیاری از قربانیان جان سالم به در نبرده اند. اما یورگ موری، مدیر موزه آلمان و روسیه در برلین عکسی را به من نشان می دهد که در کریمه گرفته شده و از آلبوم شخصی یک سرباز آلمانی در زمان جنگ برداشته شده است. عکس جسد زنی است که بر روی زمین افتاده.

    او می گوید: "به نظر چنین می رسد که هنگام تجاوز کشته شده است. دامنش بالا داده شده و با دستانش صورتش را پوشانده است."

    "این یک عکس تکان دهنده است. ما خیلی بحث داشتیم که آیا این عکس ها را باید نشان دهیم یا نه - جنگ است، خشونت جنسی تحت سیاست آلمان در اتحاد جماهیر شوروی است. ما جنگ را نشان می دهیم. در مورد جنگ صحبت نمی کنیم، بلکه آن را نشان می دهیم."

    زمانی که ارتش سرخ به آنچه مطبوعات شوروی از آن "لانه حیوان فاشیستی" نام می برد، نزدیک می شد پوستر ها نیروها را تشویق می کرد که خشم خود را نشان دهند: "سرباز! تو حالا در خاک آلمان هستی، ساعت انتقام فرارسیده است!"


     
     

     

    در واقع، بخش سیاسی سپاه نوزدهم ارتش شوروی که برای پیش رفت به سوی آلمان در امتداد ساحل دریای بالتیک می جنگید اعلام کرد که یک سرباز واقعی اتحاد جماهیر شوروی آن قدر نفرت دارد که از رابطه جنسی با آلمانی ها منزجر است، اما بار دیگر سربازان ثابت کردند که ایدئولوگها اشتباه کرده اند.

    آنتونی بیوور، مورخ در سال ۲۰۰۲ هنگامی که برای نوشتن اثرش موسوم به "سقوط برلین" مشغول تحقیق بود در آرشیو دولتی فدراسیون روسیه اسنادی را در مورد خشونت های جنسی پیدا کرد. این اسناد در اواخر سال ۱۹۴۴ توسط ان کی وی دی (NKVD)، پلیس مخفی وقت شوروی به لاورنتی بریا، رئیس این سازمان فرستاده شده بود.

    آقای بیوور می گوید: "این اسناد در اختیار استالین قرار داده شد. در این اسناد می توانید نشانه گذاری هایی را ببینید که معلوم می کند که آنها خوانده شده اند یا خیر - این گزارش ها از تجاوز دسته جمعی در شرق پروس و سعی زنان آلمانی برای کشتن فرزندان و خودشان برای جلوگیری از چنین سرنوشتی گزارش می دهند."

    یک دفتر خاطرات زمان جنگ که توسط نامزد یک سرباز گمنام آلمانی حفظ شده، نشان می دهد که برخی از زنان چطور با شرایط وحشتناک خود را مطابقت داده اند تا زنده بمانند.

    در این خاطرات که از تاریخ ۲۰ آوریل سال ۱۹۴۵، یعنی ۱۰ روز قبل از خودکشی هیتلر، شروع می شود نویسنده ناشناس مثل ولادیمیر گلفاند، کاملا شفاف همه چجیز را نوشته است.

    وی که خود را "یک خانم بلوند رنگ پریده" توصیف کرده تصاویر زنده ای را از همسایگان خود در پناهگاهی زیر بلوک آپارتمان خود در برلین ارائه کرده، از جمله درباره "مرد جوانی در شلوار خاکستری و با قاب عینک استخوانی که در صورت مشاهده از نزدیک معلوم می شود یک زن جوان است." و سه خواهر مسن که "هر سه خیاط هستند و آنچنان دور هم جمع شده اند که مثل یک کیک بزرگ سیاه به نظر می آیند."




    سربازان شوروی در ماه مه 1945 در برلین مواد غذایی توزیع می کنند. (عکس: تیمفی ملنیک)

    آنها که در انتظار ورود ارتش سرخ هستند شوخی می کنند: "روسها بیان رویت بهتر از این است که که یانکی ها بیایند بالای سرت"، یعنی اینکه مورد تجاوز سربازان روس قرار بگیری بهتر از این است که آمریکایی ها بمبارانت کنند. اما زمانی که سربازان به زیرزمین می رسند و می خواهند زنان را از آن جا بیرون بکشند، این خواهران به نگارنده خاطرات که روسی می داند التماس می کنند که به فرماندهی شوروی شکایت کند.

    او در حالی که هرج و مرج در خیابان های مملو از آوار حاکم است موفق به پیدا کردن یک افسر ارشد می شود. این افسر شانه درهم می کشد. با وجود دستور استالین درباره جلوگیری از خشونت علیه غیرنظامیان می گوید: "به هر حال چنین اتفاقی می افتد."

    افسر با او به زیرزمینی باز می گردد و سربازان را سرزنش می کند اما یکی از سربازان با خشم می خروشد. او فریاد می زند "منظور شما چیست؟ آلمانی ها با زنان ما چه کار کردند! آنها خواهر مرا گرفتند و..." افسر این مرد را آرام می کند و سربازان را از زیرزمین خارج می کند."

    اما زمانی که خاطره نویس دوباره به راهرو باز می گردد تا مطمئن شود که سربازان رفته اند مردانی که در انتظار بودند او را گرفتند. او به طرز وحشیانه مورد تجاوز قرار گرفته و تقریبا خفه شده بود. همسایه ها وحشت زده که وی آنها را "ساکنان غار" می خواند، در زیرزمین را به روی او بسته بودند.

    او می نویسد: "سرانجام دو لنگه آهنین در باز شد. همه به من خیره شده بودند."

    "جوراب های بلندم روی کفش هایم افتاده بود، من هنوز آن چه را از بند شلوارم باقی مانده بود در دست داشتم. شروع به فریاد زدن کردم: 'خوک ها! به من تجاوز کردید و مثل آشغال رها کردید."

    نویسنده خاطرات در نهایت متوجه می شود که نیاز به پیدا کردن یک "گرگ" برای دفع تجاوز گروهی توسط "جانوران مرد" دارد. روابط بین متجاوز و قربانی کمتر خشونت آمیز و بیشتر شبیه داد و ستد و در عین زمان بیشتر مبهم می شود. او یک افسر ارشد از لنینگراد را شریک رختخوابش می کند و با او در باره ادبیات و معنای زندگی بحث می کند.

    او می نویسد: "به هیچ وجه نمی شود گفت که سرگرد به من تجاوز می کند".

    "آیا من این کار را برای کره، شکر، شمع و کنسرو گوشت می کنم؟ تا حدودی مطمئن هستم که بلی. علاوه بر آن، من از سرگرد خوشم می آید هر قدر او به عنوان مرد از من کمتر بخواهد به همان اندازه از او به عنوان یک فرد بیشتر خوشم می آید."



    نیروهای نظامی ایالات متحده یک سرباز روسی را با دوست دخترش در برلین تماشا می کنند

    بسیاری از همسایگان نویسنده خاطرات با فاتحان در ویرانه های برلین داد و ستدهای مشابهی کرده اند.

    زمانی که این خاطرات در آلمان در سال ۱۹۵۹ تحت عنوان "زنی در برلین" منتشر شد، داستان بی پرده نویسنده آن در مورد این که برای زنده ماندن چه گزینه هایی را انتخاب کرده به دلیل "لکه دار کردن نام" زنان آلمانی مورد حملات قرار گرفت. جای تعجب نیست، که او تا زمان مرگ اجازه نداد این کتاب دوباره منتشر شود.

    هفتاد سال پس از پایان جنگ، پژوهش جدیدی در موررد خشونت جنسی توسط نیروهای متفقین - آمریکا، بریتانیا و فرانسه و همچنین شوروی - هنوز هم به پایان نرسیده است. اما سال ها است که اهمیت این موضوع به دلیل قرار گرفتن زیر نظارت رسمی کمرنگ شده است. افراد کمی در باره آن گزارش داده اند و تعداد کمتری هم به چنین گزارش هایی اهمیت می دهند.

    علاوه بر انگ اجتماعی، در آلمان شرقی انتقاد از قهرمانان شوروی که فاشیسم را شکست داده بودند، توهین به مقدسات دانسته می شد، در حالی که در پشت دیوار برلین، در غرب، آلمانی ها به دلیل احساس گناه از جنایات نازی ها مجبور بودند از ذکر برخی مسایل خودداری کنند.

    اما در سال ۲۰۰۸، فیلمی بر اساس خاطرات زن برلینی به نام Anonyma با نقش آفرینی نینا هوس، بازیگر شناخته آلمانی اکران شد. این فیلم در آلمان خیلی تاثیرگذار بود و بسیاری از زنان را تشویق کرد از آن دوران سخن بگویند، از جمله اینگبورگ بولرت.




    اینگبورگ: مادر من دوست داشت لاف بزند که کسی به دختر او دست نزده

    اینگبورگ که حالا ۹۰ ساله است در آپارتمانی پر از عکس گربه ها و کتاب هایی درباره تئاتر، در هامبورگ زندگی می کند. او که در سال ۱۹۴۵ بیست ساله بود، آرزو داشت هنرپیشه شود و با مادر خود در خیابانی مجلل در منطقه چارلوتنبرگ برلین زندگی می کرد.

    وقتی که حمله شوروی به شهر آغاز شد، مانند زن خاطره نویس، او هم به زیرزمین ساختمان خود پناه برد. او به یاد می آورد: "ناگهان تانک ها در خیابان ما پیدا شدند، در همه جا اجساد سربازان روسی و آلمانی افتاده بود. من صدای وحشتناک بمب های روسی را در یاد دارم، ما به آن ها استالینجل (اندام های استالین) می گفتیم."

    در وقفه حمله هوایی، اینگبورگ از زیرزمین بیرون رفت تا تکه ای پارچه برای فتیله چراغ پیدا کند. او می گوید: "ناگهان دو روس تپانچه های خود را طرف من نشانه گرفتند. یکی از آنها مرا مجبور کرد روی زمین بخوابم و به من تجاوز کرد، و سپس آنها جای همدیگر را عوض کردند و دومی نیز به من تجاوز کرد. من فکر کردم می میرم و آن ها مرا می کشند."




    اینگبورگ: "من فکر کردم دارم می میرم."

    اینگبورگ آن زمان و برای چندین دهه پس از آن هم از مصیبتی که به سرش آمده بود صحبت نمی کرد. او گفت این کار بیش از حد برایش دشوار بود و می افزاید: "مادر من دوست داشت لاف بزند که کسی به دخترش دست نزده است."

    اما تجاوز سرنوشت زنان در خانواده ها را در سراسر برلین تحت تاثیر قرار داده بود. اینگبورگ به یاد می آورد که به زنان بین سنین ۱۵ و ۵۵ سال دستور داده شد برای تشخیص بیماری های مقاربتی معاینه شوند. "شما نیاز به گواهی پزشکی برای گرفتن مواد غذایی داشتید و من یادم هست که تمام پزشکانی که گواهینامه می دادند اتاق های پر از زنان منتظرشان بود."

    مقیاس تجاوز جنسی چه قدر بود؟ تعدادی که اغلب نقل می شود در حدود ۱۰۰ هزار زن در برلین و دو میلیون در خاک آلمان است. این رقم که به شدت مورد بحث است، از شمار اندک پرونده های پزشکی که حفظ شده اند به دست آمده است.

    در یک کارخانه مهمات سازی سابق که حالا ساختمان بایگانی دولتی است، مارتین لاچرهند به من یک بغل از پوشه های مقوایی آبی را نشان می دهد. آن ها شامل سوابق سقط جنین از ژوئیه تا اکتبر سال ۱۹۴۵ در ناحیه نیوکلن، یکی از ۲۴ ناحیه برلین است. این یک معجزه کوچک است که آن ها سالم مانده اند و آسیبی به آنها نرسیده است.

    سقط جنین در آلمان غیر قانونی بود، اما لاچرهند می گوید "برای آن دسته از زنان به دلیل وضعیت خاص ناشی از تجاوز دسته جمعی در سال ۱۹۴۵ یک پنجره کوچک وجود داشت".

     




    در مجموع بین ژوئن ۱۹۴۵ تا ۱۹۴۶ تنها در همین یک ناحیه برلین ۹۹۵ درخواست برای سقط جنین مورد تایید قرار گرفته است. فایل ها حاوی بیش از هزار کاغذ پاره در رنگ ها و اندازه های مختلف هستند. یک دختر با دستخط کودکانه شهادت می دهد که او در اتاق نشیمن خانه خود در مقابل پدر و مادر مورد تجاوز قرار گرفته است.

    ما احتمالا هرگز مقیاس واقعی تجاوز جنسی را نخواهیم دانست. دادگاه های نظامی اتحاد جماهیر شوروی و منابع دیگر طبقه بندی شده باقی می ماند. پارلمان روسیه اخیرا قانونی را تصویب کرد که می گوید هر کسی که پیشینه روسیه در جنگ جهانی دوم را لکه دار کند می تواند جریمه یا تا پنج سال زندانی شود.

    ورا دوبینینا، مورخ جوان در دانشگاه علوم انسانی در مسکو می گوید تا زمانی که یک بورس تحصیلی او را به برلین آورد در مورد این که تجاوز جنسی صورت گرفته چیزی نمی دانست. او بعدتر مقاله ای در این باره نوشت اما برای چاپ آن موانع زیاد بود.

    او می گوید: "واکنش رسانه های روسی بسیار تهاجمی بود، مردم فقط می خواهند در مورد پیروزی شکوهمند ما در جنگ بزرگ میهنی بشنوند و انجام تحقیقات مناسب سخت تر می شود."





    این سرنوشت "تاریخ" است که بنا بر مصلحت زمانه بازنویسی شود. به همین لحاظ است که ماخذهای دست اول خیلی با ارزش هستند - چه روایت کسانی که اکنون در بزرگسالی از گذشته می گویند و چه جوان هایی که در همان زمان قلم به دست گرفتند و وقایع را نوشتند.

    ویتالی گلفاند، فرزند ولادیمیر گلفاند، سرباز ارتش سرخ که خاطراتش را نوشته بود، انکار نمی کند که بسیاری از سربازان شوروی شجاعت و فداکاری بزرگ در جنگ جهانی دوم نشان داده اند، اما او می گوید که این تمام داستان نیست.

    ویتالی اخیرا مصاحبه ای در رادیو و تلویزیون روسیه کرد که باعث انتشار برخی از اظهارات ضد یهودی در شبکه های اجتماعی شد که می گفتند دفتر خاطرات تقلبی است و ویتالی باید از چشم ها ناپدید و به اسرائیل برود. (او در واقع در ۲۰ سال گذشته در برلین زندگی می کند).

    با این حال وی امیدوار است که دفتر خاطرات پدرش در سال جاری در روسیه منتشر شود. بخش هایی از آن به زبان های آلمانی و سوئدی ترجمه شده است.

    او می گوید: "اگر آدم ها نخواهند حقیقت را بدانند، فقط خود را فریب می دهند."

    "همه می دانند، روسیه و حتی افرادی که پشت سر این قوانین جدید در مورد اهانت به گذشته قرار دارند هم می دانند که تا وقتی به عقب نگاه کنیم، پیش نخواهیم رفت."

     

    نبرد برای برلین (آوریل - مه ۱۹۴۵)



    سرباز ارتش سرخ پرچم اتحاد جماهیر شوروی را بر فراز پارلمان آلمان بلند می کند.

     
     
    • ژوزف استالین پس از اشغال وین توسط ارتش سرخ به نیروهای خود دستور داد به سمت برلین حرکت کنند. او مصمم بود این شهر را پیش از ایالات متحده بگیرد.
    • دو و نیم میلیون نیروی ارتش سرخ، ۶ هزار تانک و بیش از ۴۰ هزار واحد توپخانه به عملیات جلب شده بودند که هزاران هواپیما از آن ها حمایت می کرد.
    • سربازان ارتش سرخ پس از جنگ های شدید و تحمل تلفات قابل توجه، روز ۲۱ آوریل وارد حومه های شهر برلین شدند.
    • آدلف هیتلر در جلسه ای با مشاورانش نزدیک بود شکست را بپذیرد، اما به جای قبول شکست تصمیم گرفت جنگ را ادامه دهد و از قرارگاه زیرزمینی خود نیرو هایش را فرماندهی کند.
    • از زمانی که نیروهای شوروی شهر را تصرف کردند تخمین زده می شود که نزدیک به ۱۰۰ هزار زن توسط سربازان ارتش سرخ مورد تجاوز قرار گرفته اند.
    • ۳۰ آوریل هیتلر خود را کشت و ۲ مه رایشتاگ (پارلمان آلمان) سقوط کرد.



    Copyright © 2015 بی بی سی. بی بی سی مسئول محتوای سایت های دیگر نیست سیاست ما درباره لینک دادن به سایت های دیگر
     





















    Die Vergewaltigung von Berlin

     
    • 1. Mai 2015
    • From the section Magazin


     

    Rolle der UdSSR in der Niederlage von Nazi-Deutschland des Zweiten Weltkrieges vor 70 Jahren als schönste Moment der Nation gesehen. Aber es ist eine andere Geschichte - von Massenvergewaltigungen durch sowjetische Soldaten der deutschen Frauen in den letzten Tagen des Krieges.

    Manche Leser mögen diese Geschichte finden störend.

    Abenddämmerung in Treptower Park am Stadtrand von Berlin fällt und ich bin up Blick auf eine Statue dramatisch gegen einen lila Himmel beschrieben. Zwölf Meter (40 Fuß) hoch ist, stellt sie einen sowjetischen Soldaten greifen ein Schwert in der Hand und ein kleines deutsches Mädchen in der anderen, und Stempeln auf einem gebrochenen Hakenkreuz.

    Dies ist die letzte Ruhestätte für 5.000 der 80.000 sowjetischen Truppen, die in der Schlacht von Berlin vom 16. April bis 2. Mai 1945 fiel.

    Die kolossalen Proportionen des Denkmals spiegeln das Ausmaß der Opfer. An der Spitze einer langen Treppe, die Sie in den Sockel der Statue, die sich wie ein religiöser Schrein leuchtet Peer kann. Eine Inschrift von selbst, dass das sowjetische Volk gerettet europäische Zivilisation vom Faschismus fängt mein Auge.

    Aber manche nennen dieses Denkmal der Grab des unbekannten Vergewaltiger.

    Stalins Truppen überfallen eine ungezählte Zahl von Frauen, wie sie kämpften sich in die deutsche Hauptstadt, auch wenn dies nur selten nach dem Krieg in Deutschland erwähnt - West oder Ost - und ist ein Tabu-Thema in Russland auch heute noch.

    Die russischen Medien regelmäßig die Rede von den Vergewaltigungen zu entlassen als westliche Mythos, obwohl eine von vielen Quellen, die die Geschichte erzählt, was passiert ist ein Tagebuch von einem jungen sowjetischen Offizier gehalten.

     


     

     

    Vladimir Gelfand, eine junge jüdische Leutnant vom Zentrum der Ukraine, schrieb mit außerordentlicher Offenheit von 1941 bis zum Ende des Krieges, trotz Verbot der sowjetischen Militärs auf Tagebücher, die als Sicherheitsrisiko angesehen wurden.

    Die bisher unveröffentlichtes Manuskript malt ein Bild von Unordnung in den regulären Bataillonen - miserable Rationen, Läuse, Routine Antisemitismus und Diebstahl, mit Männern sogar stehlen Stiefel ihrer Kameraden.

    Im Februar 1945 wurde Gelfand von der Oder dam stationiert, die Vorbereitung für den letzten Anstoß zu Berlin, und er beschreibt, wie seine Kameraden umgeben und überwältigt ein Bataillon von Frauen Kämpfer.

    "Die gefangenen deutschen weiblichen Katzen erklärte sie ihren toten Gatten zu rächen", schreibt er. "Sie müssen gnadenlos zerstört. Unsere Soldaten vorschlagen stech sie durch ihre Genitalien, aber ich würde nur ausführen."

    Es kommt noch schlimmer.

    Eine der aufschlussreichsten Passagen in Gelfand Tagebuch wird vom 25. April, nachdem er Berlin erreicht hatte. Gelfand wurde um wirbelnden auf einem Fahrrad an der Spree, das erste Mal, wenn er je gefahren hatte ein, als er auf eine Gruppe von deutschen Frauen, die Koffer und Bündel kam.

     

     
    In gebrochen deutsch, fragte er sie, wohin sie gingen und warum sie ihre Heimat verlassen hatten.

    "Mit Entsetzen auf ihren Gesichtern, sagten sie mir, was in der ersten Nacht der Ankunft der Roten Armee geschehen war", schreibt er.

    "" Sie stieß hier ", erklärte die schöne deutsche Mädchen und hob ihren Rock,". Die ganze Nacht Sie waren alt, einige wurden in Pickel abgedeckt und sie alle kletterte auf mich und stieß - nicht weniger als 20 Männer, "brach sie in Tränen.

    "" Sie vergewaltigten meine Tochter vor mir, "ihre arme Mutter hinzu," und sie können immer noch zurückkommen und vergewaltigen sie wieder. ' Dieser Gedanke entsetzt jedermann.

    "'Hier bleiben," das Mädchen plötzlich warf sich auf mich, "Schlaf mit mir! Sie können tun, was Sie wollen mit mir, aber nur du!"

    Zu diesem Zeitpunkt hatten die deutschen Soldaten im Rahmen ihrer sexueller Gewalt und anderen Schrecken in der Sowjetunion seit fast vier Jahren, als Gelfand war bewusst geworden, wie er kämpfte sich nach Berlin.

    "Er ging durch so viele Dörfer, in denen die Nazis alle, auch kleine Kinder getötet. Und er Beweise für Vergewaltigungen sah", sagt sein Sohn, Vitaly.


     

    Vitaly Gelfand entdeckt Tagebuch seines Vaters, nachdem er gestorben
     
    Die Wehrmacht war angeblich eine wohlgeordnete Kraft der Arier, die noch nie Sex nachdenken würde mit Untermenschen.

    Aber das Verbot ignoriert, sagt Oleg Budnitsky, Historiker an der Wirtschaftshochschule in Moskau. Nazi-Kommandanten waren tatsächlich so besorgt über Geschlechtskrankheiten, die sie eine Kette von militärischen Bordelle eingerichtet in den besetzten Gebieten.

    Es ist schwer zu direkten Beweis dafür, wie die deutschen Soldaten russische Frauen behandelt zu finden - viele Opfer nie überlebt - aber in der Deutsch-Russischen Museum in Berlin, zeigt Jörg Morre mir ein Foto auf der Krim aus persönlichen Kriegs Album eines deutschen Soldaten gemacht. Leiche einer Frau auf dem Boden ausgestreckt.

    "Es sieht aus wie sie von Vergewaltigung getötet oder nach der Vergewaltigung. Ihr Rock hochgezogen und die Hände vor dem Gesicht", sagt er.

    ". Es ist eine schockierende Foto Wir hatten Gespräche im Museum, sollten wir zeigen die Bilder -. Das ist Krieg, das ist sexuelle Gewalt unter die deutsche Politik in der Sowjetunion zeigen wir Krieg nicht reden über Krieg, sondern zu zeigen.."

    Als die Rote Armee rückte in das, was die sowjetische Presse als "die Höhle der faschistischen Bestie" posters ermutigt Truppen, um ihre Wut zu zeigen: "Soldier: Sie befinden sich jetzt auf deutschem Boden die Stunde der Rache hat geschlagen."


     
     

     

    In der Tat, der politischen Abteilung der 19. Armee, die ihren Weg in Deutschland entlang der Ostseeküste kämpfte, erklärte, dass ein echter sowjetischer Soldat wäre, so voller Hass, er werde durch Sex mit Deutschen zurückgeschlagen werden. Aber noch einmal Soldaten bewiesen die Ideologen falsch.

    Während der Erforschung seiner 2002 erschienenen Buch, Berlin, Der Untergang, Historiker Antony Beevor gefundenen Dokumente über sexuelle Gewalt im Staatsarchiv der Russischen Föderation. Sie wurden vom NKWD geschickt, die Geheimpolizei, ihren Chef, Lavrentiy Beria, Ende 1944.

    "Diese wurden auf Stalins übergeben", sagt Beevor. "Man kann sie sogar von den Zecken, ob sie gelesen habe oder nicht sehen - und sie an den Massenvergewaltigungen in Ostpreußen und der Art und Weise, die deutschen Frauen würden versuchen, ihre Kinder zu töten und töten sich selbst zu melden, ein solches Schicksal zu vermeiden. "

    Ein weiterer Kriegstagebuch, diesmal durch die Verlobte eines abwesenden deutschen Soldaten gehalten wird, zeigt, dass einige Frauen angepasst, um die entsetzlichen Umstände, um zu überleben.

    Ab dem 20. April 1945, 10 Tage vor Hitlers Selbstmord, der anonyme Verfasser ist, wie Vladimir Gelfand, brutal ehrlich, mit gestochen scharfen Beobachtungsgabe und gelegentliche Blitze der Galgenhumor.

    Beschreibt sich selbst als "eine blasse blonde immer in der gleichen Wintermantel gekleidet", malt die Tagebuchschreiber lebendige Bilder von ihren Nachbarn im Bunker versteckt unter ihren Berlin Appartementhaus, darunter ein "junger Mann in grauen Hosen und Hornbrille, die bei näherem Hinsehen entpuppt sich als eine junge Frau, "und drei ältere Schwestern," alle Schneiderinnen sein, zusammengekauert wie ein großes Blutwurst ".




    Sowjetischen Soldaten Verteilung von Lebensmitteln in Berlin, Mai 1945 (Foto: Timofey Melnik)

    Als sie die Ankunft der Roten Armee erwarten, scherzen sie "besser eine Russky auf als ein Yank Overhead" - Vergewaltigung ist besser, von Bomben pulverisiert. Aber als die Soldaten an ihre Keller und versuchen, Frauen schleppen heraus, bitten sie die Tagebuchschreiber, ihre russischen Sprachkenntnisse an die Sowjet Befehl verwenden und zu klagen.

    Trotzten der Chaos auf den Trümmern übersäten Straßen, gelingt es ihr, ein hoher Offizier zu finden. Er zuckt mit den Achseln. Trotz Stalins Dekret zum Verbot Gewalt gegen Zivilisten, sagt er: "Es passiert sowieso."

    Der Offizier wieder in den Keller mit ihr und tadelt die Soldaten, aber man wird vor Wut kochte.

    "" Was meinst du damit? Was haben die Deutschen tun, um unsere Frauen! " Er schreit: "Sie nahm meine Schwester und ..." Der Offizier beruhigt den Mann nach unten und bekommt sie außerhalb ".

    Aber als der Tagebuchschreiber tritt zurück in den Flur, um zu überprüfen sie gegangen sind, haben die Menschen auf der Lauer worden und greifen sie an. Sie ist brutal vergewaltigt und fast erwürgt. Die verängstigten Nachbarn oder "Höhlenbewohner", wie sie es nennt, hatte die Kellertür zugeschlagen.

    "Schließlich werden die beiden Eisenhebel geöffnet ist. Jeder starrt mich an", schreibt sie. "My Strümpfe sind bis auf die Schuhe, ich bin immer noch hält sich an, was von meiner Strumpfhalter links. Ich beginne zu schreien" Du Schwein! Hier sind sie mich vergewaltigen zwei Mal in Folge, und Sie lassen mich wie ein Stück Dreck liegt! " "

    Schließlich wird der Tagebuchschreiber erkennt, dass sie braucht, um einen "Wolf" zu finden abzuwenden Vergewaltigung von den "männlichen Tieren". Die Beziehung zwischen Angreifer und Opfer weniger gewalttätig, mehr Transaktions - und weniger eindeutig. Sie teilt ihre Bett mit einem höheren Offizier aus Leningrad, mit dem sie diskutiert Literatur und den Sinn des Lebens.

    "Auf keinen Fall könnte man sagen, dass die Haupt wird mich vergewaltigen", schreibt sie. "Mache ich es für Speck, Butter, Zucker, Kerzen, Dosenfleisch? In gewisser Weise bin ich sicher, dass ich es bin. Zudem Ich mag die großen und je weniger er von mir als ein Mann will, desto mehr Ich mag ihn als Mensch. "



    US-Truppen zu beobachten einen russischen Soldaten mit einer Freundin in Berlin

    Viele Nachbarn der Tagebuchschreiber gemacht ähnliche Angebote mit den Eroberern in den Ruinen von Berlin.

    Wenn das Tagebuch hatte bereits in Deutsch 1959 unter dem Titel Eine Frau in Berlin veröffentlicht wurde, wurde der Autor Frank aufgrund der Entscheidungen, die sie zum Überleben gemacht "beschmutzen die Ehre" der deutschen Frauen angegriffen. Nicht überraschend, weigerte sie sich, damit das Buch zu, bis nach ihrem Tod veröffentlicht werden.

    Siebzig Jahre nach dem Ende des Krieges, neue Forschung über sexuelle Gewalt von allen alliierten Streitkräfte begangen - amerikanischen, britischen und Französisch sowie Sowjet - ist noch im Entstehen. Aber seit Jahren Gegenstand rutschte unter dem offiziellen Radar. Nur wenige berichtete sie und noch weniger hören.

    Neben der sozialen Stigmatisierung, in Ost-Deutschland war es ein Sakrileg zu sowjetischen Helden, die den Faschismus besiegt hatte, während über die Mauer in den Westen, die Schuld für die NS-Verbrechen deutschen Leiden unmentionable gemacht kritisieren.

    Aber im Jahr 2008, gab es eine Verfilmung des Berlin Frau Tagebuch genannt Anonyma, mit den bekannten deutschen Schauspielerin Nina Hoss. Der Film hatte eine kathartische Wirkung in Deutschland und ermutigt viele Frauen, sich zu melden, einschließlich Ingeborg Bullert.




    Ingeborg: "Meine Mutter mochte sich zu rühmen, dass ihre Tochter nicht berührt"

    Ingeborg, im Alter von 90, lebt heute in Hamburg in einer Wohnung mit Fotos von Katzen und Bücher über das Theater gefüllt. Sie war 20 im Jahr 1945, träumte davon, eine Schauspielerin und lebte mit ihrer Mutter in einem vornehmen Straße im Berliner Stadtteil Charlottenberg.

    Als die Sowjet Angriff auf die Stadt begann, wie die Frau, Tagebuchschreiber, nahm sie Zuflucht im Keller ihres Gebäudes.

    "Plötzlich gab es Panzer in unserer Straße und überall die Leichen von russischen und deutschen Soldaten", erinnert sie sich. "Ich erinnere mich an die schrecklichen Heulton von diesen russischen Bomben gemacht - wir sie nannten Stalinorgels (Stalin Organe)."

    Während einer Pause in der Luftangriff, links Ingeborg den Keller und rannte nach oben, um für ein Stück Schnur um als Docht für eine Lampe verwenden zu suchen. "Plötzlich gab es zwei Russen zeigen ihre Pistolen auf mich", sagt sie. "Einer von ihnen hat mich gezwungen, mich selbst zu entlarven und vergewaltigte mich, und dann die Plätze getauscht und der andere mich vergewaltigt auch. Ich dachte, ich würde sterben, dass sie mich umbringen."

    Ingeborg sprach nicht über ihr Martyrium zu der Zeit, oder Jahrzehnte später - sie sagte, es sei zu schwierig. "Meine Mutter mochte zu rühmen, dass ihre Tochter nicht berührt wurde," sagt sie.




    Ingeborg: "Ich dachte, ich würde sterben"

    Aber die Vergewaltigungen hatten Frauen in Haushalten in ganz Berlin betroffen. Ingeborg erinnert daran, dass Frauen im Alter zwischen 15 und 55 Jahren wurden aufgefordert, für sexuell übertragbare Krankheiten testen zu lassen. "Sie brauchte die ärztliche Bescheinigung, um die Lebensmittelmarken erhalten, und ich erinnere mich, dass alle Ärzte tun, diese Zertifikate, musste Wartezimmer voller Frauen."

    Was war das Ausmaß der Vergewaltigungen? Die oft zitierte Zahl ist eine erstaunliche 100.000 Frauen in Berlin und zwei Millionen auf deutschem Gebiet. Diese Zahl - heiß diskutiert - aus kaum überleben medizinische Aufzeichnungen extrapoliert.

    In einer ehemaligen Munitionsfabrik in dem heute das Staatsarchiv, zeigt mir, Martin Luchterhand einen Arm voll blauem Karton Ordner. Diese enthalten Abtreibung Aufzeichnungen datiert von Juli bis Oktober 1945 aus Neukölln, nur eine von Berlins 24 Bezirke - es ist ein kleines Wunder, dass sie unversehrt überlebt.

    Abtreibungen illegal in Deutschland nach Artikel 218 des Strafgesetzbuches, aber Luchterhand, sagt: "Es war ein kleines Fenster für jene Frauen, wegen dieser besonderen Lage der Massenvergewaltigungen im Jahre 1945".

     






    Insgesamt 995 Gründe für die Abtreibung wurden von diesem einen Bezirksamt in Berlin Büro von Juni 1945 bis 1946 genehmigt Die Dateien enthalten mehr als 1.000 fragile Papierfetzen in verschiedenen Farben und Größen. In kindlichen Rundhandschrift, bezeugt ein Mädchen, dass sie im Wohnzimmer ihres Hauses vor ihren Eltern angegriffen.

    Wir werden wohl nie wissen, das wahre Ausmaß der Vergewaltigungen. Sowjetischen Militärgerichten und anderen Quellen bleiben klassifiziert. Das russische Parlament vor kurzem ein Gesetz verabschiedet, die besagt, dass jeder, der russischen Rekord im Zweiten Weltkrieg verunglimpft Geldstrafen und bis zu fünf Jahren Gefängnis konnte.

    Vera Dubina, ein junger Historiker an der Universität für Geisteswissenschaften in Moskau, sagt sie wusste nichts von den Vergewaltigungen, bis ein Stipendium führte sie nach Berlin. Sie schrieb später ein Papier zu diesem Thema aber kämpfte er veröffentlicht zu werden.

    "Die russischen Medien reagierten sehr aggressiv", sagt sie. "Die Leute wollen nur über unsere glorreichen Sieg im Großen Vaterländischen Krieg hören und jetzt wird es immer schwieriger, die richtige Forschung zu tun."





    Es ist das Schicksal der Geschichte neu geschrieben, um die Tagesordnung der vorliegenden angepasst werden. Deshalb erster Hand so wertvoll sind - von denen, die jetzt das Thema zu trotzen, in ihrem Alter, und von jenen jüngeren Stimmen, die mit Bleistift auf Papier setzen auf der Stelle.

    Vitaly Gelfand, der Sohn von der Roten Armee diarist Vladimir Gelfand, bestreitet nicht, dass viele sowjetische Soldaten zeigte großen Mut und die Opfer im Zweiten Weltkrieg - aber das ist nicht die ganze Geschichte, sagt er.

    Kürzlich Vitaly ein Interview im russischen Radio, die eine gewisse antisemitischen Trolling auf Social Media ausgelöst, sagen das Tagebuch eine Fälschung, und er sollte klar aus, um Israel (er hat in der Tat lebte in Berlin für die letzten 20 Jahre). Doch er hofft, das Tagebuch wird in Russland noch in diesem Jahr veröffentlicht werden. Teile davon wurden in Deutsch und Schwedisch übersetzt.

    "Wenn die Menschen nicht wollen, um die Wahrheit, sie sich nur täuschen wissen", sagt er. "Die ganze Welt versteht, Russland versteht, und die Menschen hinter diesen neuen Gesetze über Diffamierung der Vergangenheit, auch sie es verstehen. Wir können uns nicht vorwärts bewegen, bis wir zurück."


    Die Schlacht um Berlin (April bis Mai 1945)

     


    Soldat der Roten Armee wirft die sowjetische Fahne über dem Reichstag in Berlin

    • Nachdem die Rote Armee erobert Wien, Joseph Stalin befahl seinen Truppen auf Berlin, bestimmt, um die Stadt vor der US-Streitkräfte übernehmen
    • Zweieinhalb Millionen Rotarmisten, 6.000 Panzer und mehr als 40.000 Geschütze waren im Einsatz, unter anderem Flugzeuge unterstützt
    • Nach schweren Kämpfen und erhebliche Verluste, bis zum 21. April, Soldaten der Roten Armee hatte den Vorstädten von Berlin eingetragen
    • In einer Mitarbeiterkonferenz am 22. April Adolf Hitler kam nahe an die Niederlage einzugestehen, sondern entschlossen zu kämpfen, Regie Truppen aus seinem unterirdischen Bunker
    • Als die sowjetischen Truppen die Stadt nahm, wird geschätzt, dass fast 100.000 Frauen wurden von Soldaten der Roten Armee vergewaltigt
    • Am 30. April Hitler hat sich umgebracht und um 2 Möge der Reichstag gefallen

     

    World War Two: History's most savage and devastating war

    Der Raub von Berlin BBC World Service am Samstag, 2. Mai um 18.06 und Sonntag, den 3. Mai um 11.06, oder hören auf  iPlayer




    © 2015 ВВС






     




  •     Dr. Elke Scherstjanoi "Ein Rotarmist in Deutschland"
  •     Stern "Von Siegern und Besiegten"
  •     Märkische Allgemeine  "Hinter den Kulissen"
  •     Das Erste "Kulturreport"
  •     Berliner Zeitung  "Besatzer, Schöngeist, Nervensäge, Liebhaber"
  •     SR 2 KulturRadio  "Deutschland-Tagebuch 1945-1946. Aufzeichnungen eines Rotarmisten"
  •     Die Zeit  "Wodka, Schlendrian, Gewalt"
  •     Jüdische Allgemeine  "Aufzeichnungen im Feindesland"
  •     Mitteldeutsche Zeitung  "Ein rotes Herz in Uniform"
  •     Unveröffentlichte Kritik  "Aufzeichnungen eines Rotarmisten vom Umgang mit den Deutschen"
  •     Bild  "Auf Berlin, das Besiegte, spucke ich!"
  •     Das Buch von Gregor Thum "Traumland Osten. Deutsche Bilder vom östlichen Europa im 20. Jahrhundert"
  •     Flensborg Avis  "Set med en russisk officers øjne"
  •     Ostsee Zeitung  "Das Tagebuch des Rotarmisten"
  •     Leipziger Volkszeitung  "Das Glück lächelt uns also zu!"
  •     Passauer Neue Presse "Erinnerungspolitischer Gezeitenwechsel"
  •     Lübecker Nachrichten  "Das Kriegsende aus Sicht eines Rotarmisten"
  •     Lausitzer Rundschau  "Ich werde es erzählen"
  •     Leipzigs-Neue  "Rotarmisten und Deutsche"
  •     SWR2 Radio ART: Hörspiel
  •     Kulturation  "Tagebuchaufzeichnungen eines jungen Sowjetleutnants"
  •     Der Tagesspiegel  "Hier gibt es Mädchen"
  •     NDR  "Bücher Journal"
  •     Kulturportal  "Chronik"
  •     Sächsische Zeitung  "Bitterer Beigeschmack"
  •     Wiesbadener Tagblatt "Reflexionen, Textcollagen und inhaltlicher Zündstoff"
  •     Deutschlandradio Kultur  "Krieg und Kriegsende aus russischer Sicht"
  •     Berliner Zeitung  "Die Deutschen tragen alle weisse Armbinden"
  •     MDR  "Deutschland-Tagebuch eines Rotarmisten"
  •     Jüdisches Berlin  "Das Unvergessliche ist geschehen" / "Личные воспоминания"
  •     Süddeutsche Zeitung  "So dachten die Sieger"
  •     Financial Times Deutschland  "Aufzeichnungen aus den Kellerlöchern"
  •     Badisches Tagblatt  "Ehrliches Interesse oder narzisstische Selbstschau?"
  •     Freie Presse  "Ein Rotarmist in Berlin"
  •     Nordkurier/Usedom Kurier  "Aufzeichnungen eines Rotarmisten ungefiltert"
  •     Nordkurier  "Tagebuch, Briefe und Erinnerungen"
  •     Ostthüringer Zeitung  "An den Rand geschrieben"
  •     Potsdamer Neueste Nachrichten  "Hier gibt es Mädchen"
  •     NDR Info. Forum Zeitgeschichte "Features und Hintergründe"
  •     Deutschlandradio Kultur. Politische Literatur. "Lasse mir eine Dauerwelle machen"
  •     Konkret "Watching the krauts. Emigranten und internationale Beobachter schildern ihre Eindrücke aus Nachkriegsdeutschland"
  •     Cicero "Voodoo Child. Die verhexten Kinder"
  •     Dagens Nyheter  "Det oaendliga kriget"
  •     Utopie-kreativ  "Des jungen Leutnants Deutschland - Tagebuch"
  •     Neues Deutschland  "Berlin, Stunde Null"
  •     Webwecker-bielefeld  "Aufzeichnungen eines Rotarmisten"
  •     Südkurier  "Späte Entschädigung"
  •     Online Rezension  "Das kriegsende aus der Sicht eines Soldaten der Roten Armee"
  •     Saarbrücker Zeitung  "Erstmals: Das Tagebuch eines Rotarmisten"
  •     Neue Osnabrücker Zeitung  "Weder Brutalbesatzer noch ein Held"
  •     Thüringische Landeszeitung  "Vom Alltag im Land der Besiegten"
  •     Das Argument  "Wladimir Gelfand: Deutschland-Tagebuch 1945-1946. Aufzeichnungen eines Rotarmisten"
  •     Deutschland Archiv: Zeitschrift für das vereinigte Deutschland "Betrachtungen eines Aussenseiters"
  •     Neue Gesellschaft/Frankfurter Hefte  "Von Siegern und Besiegten"
  •     Deutsch-Russisches Museum Berlin-Karlshorst "Deutschland-Tagebuch 1945-1946. Aufzeichnungen eines Rotarmisten"
  •     Online Rezensionen. Die Literaturdatenbank
  •     Literaturkritik  "Ein siegreicher Rotarmist"
  •     RBB Kulturradio  "Ein Rotarmist in Berlin"
  •     їнська правда  "Нульовий варiант" для ветеранiв вiйни / Комсомольская правда "Нулевой вариант" для ветеранов войны"
  •     Dagens Nyheter. "Sovjetsoldatens dagbok. Hoppfull läsning trots krigets grymheter"
  •     Ersatz  "Tysk dagbok 1945-46 av Vladimir Gelfand"
  •     Borås Tidning  "Vittnesmåil från krigets inferno"
  •     Sundsvall (ST)  "Solkig skildring av sovjetisk soldat frеn det besegrade Berlin"
  •     Helsingborgs Dagblad  "Krigsdagbok av privat natur"
  •     2006 Bradfor  "Conference on Contemporary German Literature"
  •     Spring-2005/2006/2016 Foreign Rights, German Diary 1945-1946
  •     Flamman / Ryska Posten "Dagbok kastar tvivel över våldtäktsmyten"
  •     INTERPRES "DAGBOG REJSER TVIVL OM DEN TYSK-REVANCHISTISKE “VOLDTÆGTSMYTE”
  •     Expressen  "Kamratliga kramar"
  •     Expressen Kultur  "Under våldets täckmantel"
  •     Lo Tidningen  "Krigets vardag i röda armén"
  •     Tuffnet Radio  "Är krigets våldtäkter en myt?"
  •     Norrköpings Tidningar  "En blick från andra sidan"
  •     Expressen Kultur  "Den enda vägens historia"
  •     Expressen Kultur  "Det totalitära arvet"
  •     Allehanda  "Rysk soldatdagbok om den grymma slutstriden"
  •     Ryska Posten  "Till försvar för fakta och anständighet"
  •     Hugin & Munin  "En rödarmist i Tyskland"
  •     Theater "Das deutsch-russische Soldatenwörtebuch" / Театр  "Русско-немецкий солдатский разговорник"
  •     SWR2 Radio "Journal am Mittag"
  •     Berliner Zeitung  "Dem Krieg den Krieg erklären"
  •     Die Tageszeitung  "Mach's noch einmal, Iwan!"
  •     The book of Paul Steege: "Black Market, Cold War: Everyday Life in Berlin, 1946-1949"
  •     Телеканал РТР "Культура"  "Русско-немецкий солдатский разговорник"
  •     Аргументы и факты  "Есть ли правда у войны?"
  •     RT "Russian-German soldier's phrase-book on stage in Moscow"
  •     Утро.ru  "Контурная карта великой войны"
  •     Коммерсантъ "Языковой окоп"
  •     Телеканал РТР "Культура":  "Широкий формат с Ириной Лесовой"
  •     Museum Berlin-Karlshorst  "Das Haus in Karlshorst. Geschichte am Ort der Kapitulation"
  •     Das Buch von Roland Thimme: "Rote Fahnen über Potsdam 1933 - 1989: Lebenswege und Tagebücher"
  •     Das Buch von Bernd Vogenbeck, Juliane Tomann, Magda Abraham-Diefenbach: "Terra Transoderana: Zwischen Neumark und Ziemia Lubuska"
  •     Das Buch von Sven Reichardt & Malte Zierenberg: "Damals nach dem Krieg Eine Geschichte Deutschlands - 1945 bis 1949"
  •     Lothar Gall & Barbara Blessing: "Historische Zeitschrift Register zu Band 276 (2003) bis 285 (2007)"
  •     Wyborcza.pl "Kłopotliwy pomnik w mieście z trudną historią"
  •     Kollektives Gedächtnis "Erinnerungen an meine Cousine Dora aus Königsberg"
  •     Das Buch von Ingeborg Jacobs: "Freiwild: Das Schicksal deutscher Frauen 1945"
  •     Wyborcza.pl "Strącona gwiazda wdzięczności"
  •     Закон i Бiзнес "Двічі по двісті - суд честі"
  •     Радио Свобода "Красная армия. Встреча с Европой"
  •     DEP "Stupri sovietici in Germania (1944-45)"
  •     Дніпропетровський національний історичний музей ім. Яворницького "Музей і відвідувач: методичні розробки, сценарії, концепції. Листи з 43-го"
  •     Explorations in Russian and Eurasian History "The Intelligentsia Meets the Enemy: Educated Soviet Officers in Defeated Germany, 1945"
  •     DAMALS "Deutschland-Tagebuch 1945-1946. Gedankenwelt des Siegers"
  •     Das Buch von Pauline de Bok: "Blankow oder Das Verlangen nach Heimat"
  •     Das Buch von Ingo von Münch: "Frau, komm!": die Massenvergewaltigungen deutscher Frauen und Mädchen 1944/45"
  •     Das Buch von Roland Thimme: "Schwarzmondnacht: Authentische Tagebücher berichten (1933-1953). Nazidiktatur - Sowjetische Besatzerwillkür"
  •     История государства "Миф о миллионах изнасилованных немок"
  •     Das Buch Alexander Häusser, Gordian Maugg: "Hungerwinter: Deutschlands humanitäre Katastrophe 1946/47"
  •     Heinz Schilling: "Jahresberichte für deutsche Geschichte: Neue Folge. 60. Jahrgang 2008"
  •     Jan M. Piskorski "WYGNAŃCY: Migracje przymusowe i uchodźcy w dwudziestowiecznej Europie"
  •     Wayne State "The Cultural Memory Of German Victimhood In Post-1990 Popular German Literature And Television"
  •     Deutschlandradio "Heimat ist dort, wo kein Hass ist"
  •     Journal of Cold War Studies "Wladimir Gelfand, Deutschland-Tagebuch 1945–1946: Aufzeichnungen eines Rotarmisten"
  •     ЛЕХАИМ "Евреи на войне. Солдатские дневники"
  •     Частный Корреспондент "Победа благодаря и вопреки"
  •     Перспективы "Сексуальное насилие в годы Второй мировой войны: память, дискурс, орудие политики"
  •     Радиостанция Эхо Москвы & RTVi "Не так" с Олегом Будницким: Великая Отечественная - солдатские дневники"
  •     Books Llc "Person im Zweiten Weltkrieg /Sowjetunion/ Georgi Konstantinowitsch Schukow, Wladimir Gelfand, Pawel Alexejewitsch Rotmistrow"
  •     Das Buch von Jan Musekamp: "Zwischen Stettin und Szczecin - Metamorphosen einer Stadt von 1945 bis 2005"
  •     Encyclopedia of safety "Ladies liberated Europe in the eyes of Russian soldiers and officers (1944-1945 gg.)"
  •     Азовские греки "Павел Тасиц"
  •     Newsland "СМЯТЕНИЕ ГРОЗНОЙ ОСЕНИ 1941 ГОДА"
  •     Wallstein "Demokratie im Schatten der Gewalt: Geschichten des Privaten im deutschen Nachkrieg"
  •     Вестник РГГУ "Болезненная тема второй мировой войны: сексуальное насилие по обе стороны фронта"
  •     Das Buch von Jürgen W. Schmidt: "Als die Heimat zur Fremde wurde"
  •     ЛЕХАИМ "Евреи на войне: от советского к еврейскому?"
  •     Gedenkstätte/ Museum Seelower Höhen "Die Schlacht"
  •     The book of Frederick Taylor "Exorcising Hitler: The Occupation and Denazification of Germany"
  •     Огонёк "10 дневников одной войны"
  •     The book of Michael Jones "Total War: From Stalingrad to Berlin"
  •     Das Buch von Frederick Taylor "Zwischen Krieg und Frieden: Die Besetzung und Entnazifizierung Deutschlands 1944-1946"
  •     WordPress.com "Wie sind wir Westler alt und überklug - und sind jetzt doch Schmutz unter ihren Stiefeln"
  •     Олег Будницкий: "Архив еврейской истории" Том 6. "Дневники"
  •     Åke Sandin "Är krigets våldtäkter en myt?"
  •     Michael Jones: "El trasfondo humano de la guerra: con el ejército soviético de Stalingrado a Berlín"
  •     Das Buch von Jörg Baberowski: "Verbrannte Erde: Stalins Herrschaft der Gewalt"
  •     Zeitschrift fur Geschichtswissenschaft "Gewalt im Militar. Die Rote Armee im Zweiten Weltkrieg"
  •     Ersatz-[E-bok] "Tysk dagbok 1945-46"
  •     The book of Michael David-Fox, Peter Holquist, Alexander M. Martin: "Fascination and Enmity: Russia and Germany as Entangled Histories, 1914-1945"
  •     Елена Сенявская "Женщины освобождённой Европы глазами советских солдат и офицеров (1944-1945 гг.)"
  •     The book of Raphaelle Branche, Fabrice Virgili: "Rape in Wartime (Genders and Sexualities in History)"
  •     БезФорматаРу "Хоть бы скорей газетку прочесть"
  •     ВЕСТНИК "Проблемы реадаптации студентов-фронтовиков к учебному процессу после Великой Отечественной войны"
  •     Zeitschrift für Geschichtswissenschaft 60 (2012), 12
  •     Все лечится "10 миллионов изнасилованных немок"
  •     Симха "Еврейский Марк Твен. Так называли Шолома Рабиновича, известного как Шолом-Алейхем"
  •     Nicolas Bernard "La Guerre germano-soviétique: 1941-1945" (Histoires d'aujourd'hui) E-Book
  •     Annales: Nathalie Moine "La perte, le don, le butin. Civilisation stalinienne, aide étrangère et biens trophées dans l’Union soviétique des années 1940"
  •     Das Buch von Beata Halicka "Polens Wilder Westen. Erzwungene Migration und die kulturelle Aneignung des Oderraums 1945 - 1948"
  •     Das Buch von Jan M. Piskorski "Die Verjagten: Flucht und Vertreibung im Europa des 20. Jahrhundert"
  •     "آسو  "دشمن هرگز در نمی‌زن
  •     Уроки истории. ХХ век. Гефтер. "Антисемитизм в СССР во время Второй мировой войны в контексте холокоста"
  •     Ella Janatovsky "The Crystallization of National Identity in Times of War: The Experience of a Soviet Jewish Soldier"
  •     Word War II Multimedia Database "Borgward Panzerjager At The Reichstag"
  •     Militaergeschichtliche Zeitschrift "Buchbesprechungen"
  •     Всеукраинский еженедельник Украина-Центр "Рукописи не горят"
  •     Bücher / CD-s / E-Book von Niclas Sennerteg "Nionde arméns undergång: Kampen om Berlin 1945"
  •     Das Buch von Michaela Kipp: "Großreinemachen im Osten: Feindbilder in deutschen Feldpostbriefen im Zweiten Weltkrieg"
  •     Петербургская газета "Женщины на службе в Третьем Рейхе"
  •     Володимир Поліщук "Зроблено в Єлисаветграді"
  •     Deutsch-Russisches Museum Berlin-Karlshorst. Katalog zur Dauerausstellung / Каталог постоянной экспозиции
  •     Clarissa Schnabel "The life and times of Marta Dietschy-Hillers"
  •     Alliance for Human Research Protection "Breaking the Silence about sexual violence against women during the Holocaust"
  •     Еврейский музей и центр толерантности. Группа по работе с архивными документами"
  •     Эхо Москвы "ЦЕНА ПОБЕДЫ: Военный дневник лейтенанта Владимира Гельфанда"
  •     Bok / eBok: Anders Bergman & Emelie Perland "365 dagar: Utdrag ur kända och okända dagböcker"
  •     РИА Новости "Освободители Германии"
  •     Das Buch von Miriam Gebhardt "Als die Soldaten kamen: Die Vergewaltigung deutscher Frauen am Ende des Zweiten Weltkriegs"
  •     Petra Tabarelli "Vladimir Gelfand"
  •     Das Buch von Martin Stein "Die sowjetische Kriegspropaganda 1941 - 1945 in Ego-Dokumenten"
  •     Książka Beata Halicka "Polski Dziki Zachód. Przymusowe migracje i kulturowe oswajanie Nadodrza 1945-1948"
  •     The German Quarterly "Philomela’s Legacy: Rape, the Second World War, and the Ethics of Reading"
  •     MAZ LOKAL "Archäologische Spuren der Roten Armee in Brandenburg"
  •     Tenona "Как фашисты издевались над детьми в концлагере Саласпилс. Чудовищные исторические факты о концлагерях"
  •     Deutsches Historisches Museum "1945 – Niederlage. Befreiung. Neuanfang. Zwölf Länder Europas nach dem Zweiten Weltkrieg"
  •     День за днем "Дневник лейтенанта Гельфанда"
  •     BBC News "The rape of Berlin" / BBC Mundo / BBC O`zbek  / BBC Brasil / BBC فارْسِى "تجاوز در برلین"
  •     Echo24.cz "Z deníku rudoarmějce: Probodneme je skrz genitálie"
  •     The Telegraph "The truth behind The Rape of Berlin"
  •     BBC World Service "The Rape of Berlin"
  •     ParlamentniListy.cz "Mrzačení, znásilňování, to všechno jsme dělali. Český server připomíná drsné paměti sovětského vojáka"
  •     WordPress.com "Termina a Batalha de Berlim"
  •     Dnevnik.hr "Podignula je suknju i kazala mi: 'Spavaj sa mnom. Čini što želiš! Ali samo ti"                  
  •     ilPOST "Gli stupri in Germania, 70 anni fa"
  •     上 海东方报业有限公司 70年前苏军强奸了十万柏林妇女?很多人仍在寻找真相
  •     연 합뉴스 "BBC: 러시아군, 2차대전때 독일에서 대규모 강간"
  •     Telegraf "SPOMENIK RUSKOM SILOVATELJU: Nemci bi da preimenuju istorijsko zdanje u Berlinu?"
  •     Múlt-kor "A berlini asszonyok küzdelme a szovjet erőszaktevők ellen"
  •     Noticiasbit.com "El drama oculto de las violaciones masivas durante la caída de Berlín"
  •     Museumsportal Berlin "Landsberger Allee 563, 21. April 1945"
  •     Caldeirão Político "70 anos após fim da guerra, estupro coletivo de alemãs ainda é episódio pouco conhecido"
  •     Nuestras Charlas Nocturnas "70 aniversario del fin de la II Guerra Mundial: del horror nazi al terror rojo en Alemania"
  •     W Radio "El drama oculto de las violaciones masivas durante la caída de Berlín"
  •     La Tercera "BBC: El drama oculto de las violaciones masivas durante la caída de Berlín"
  •     Noticias de Paraguay "El drama de las alemanas violadas por tropas soviéticas hacia el final de la Segunda Guerra Mundial"
  •     Cnn Hit New "The drama hidden mass rape during the fall of Berlin"
  •     Dân Luận "Trần Lê - Hồng quân, nỗi kinh hoàng của phụ nữ Berlin 1945"
  •     Český rozhlas "Temná stránka sovětského vítězství: znásilňování Němek"
  •     Historia "Cerita Kelam Perempuan Jerman Setelah Nazi Kalah Perang"
  •     G'Le Monde "Nỗi kinh hoàng của phụ nữ Berlin năm 1945 mang tên Hồng Quân"
  •     BBC News 코리아 "베를린에서 벌어진 대규모 강간"
  •     Эхо Москвы "Дилетанты. Красная армия в Европе"
  •     Der Freitag "Eine Schnappschussidee"
  •     باز آفريني واقعيت ها  "تجاوز در برلین"
  •     Quadriculado "O Fim da Guerra e o início do Pesadelo. Duas narrativas sobre o inferno"
  •     Majano Gossip "PER NON DIMENTICARE... LE PORCHERIE COMUNISTE!!!"
  •     非 中国日报网 "柏林的强奸"
  •     Constantin Film "Anonyma - Eine Frau in Berlin. Materialien zum Film"
  •     Русская Германия "Я прижал бедную маму к своему сердцу и долго утешал"
  •     De Gruyter Oldenbourg "Erinnerung an Diktatur und Krieg. Brennpunkte des kulturellen Gedächtnisses zwischen Russland und Deutschland seit 1945"
  •     Memuarist.com "Гельфанд Владимир Натанович"
  •     Πανεπιστημίου Ιωαννίνων "Οι νόμοι του Πλάτωνα για την υβριστική κακολογία και την κατάχρηση του δημοσίου"
  •     Das Buch von Nicholas Stargardt "Der deutsche Krieg: 1939 - 1945"Николас Старгардт "Мобилизованная нация. Германия 1939–1945"
  •     FAKEOFF "Оглянуться в прошлое"
  •     The book of Nicholas Stargardt "The German War: A Nation Under Arms, 1939–45"
  •     The book of Nicholas Stargardt "The German War: A Nation Under Arms, 1939–45"
  •     Das Buch "Владимир Гельфанд. Дневник 1941 - 1946"
  •     BBC Русская служба "Изнасилование Берлина: неизвестная история войны" / BBC Україна "Зґвалтування Берліна: невідома історія війни"
  •     Virtual Azərbaycan "Berlinin zorlanması"
  •     Гефтер. "Олег Будницкий: «Дневник, приятель дорогой!» Военный дневник Владимира Гельфанда"
  •     Гефтер "Владимир Гельфанд. Дневник 1942 года"
  •     BBC Tiếng Việt "Lính Liên Xô 'hãm hiếp phụ nữ Đức'"
  •     Nicolas Bernard "La Guerre germano-soviétique, 1941-1943" Tome 1
  •     Nicolas Bernard "La Guerre germano-soviétique, 1943-1945" Tome 2
  •     Эхо Москвы "ЦЕНА ПОБЕДЫ: Дневники лейтенанта Гельфанда"
  •     Renato Furtado "Soviéticos estupraram 2 milhões de mulheres alemãs, durante a Guerra Mundial"
  •     Вера Дубина "«Обыкновенная история» Второй мировой войны: дискурсы сексуального насилия над женщинами оккупированных территорий"
  •     Еврейский музей и центр толерантности "Презентация книги Владимира Гельфанда «Дневник 1941-1946»"
  •     Еврейский музей и центр толерантности "Евреи в Великой Отечественной войне"
  •     Сидякин & Би-Би-Си. Драма в трех действиях. "Атака"
  •     Сидякин & Би-Би-Си. Драма в трех действиях. "Бой"
  •     Сидякин & Би-Би-Си. Драма в трех действиях. "Победа"
  •     Сидякин & Би-Би-Си. Драма в трех действиях. Эпилог
  •     Труд "Покорность и отвага: кто кого?"
  •     Издательский Дом «Новый Взгляд» "Выставка подвига"
  •     Katalog NT "Выставка "Евреи в Великой Отечественной войне " - собрание уникальных документов"
  •     Вести "Выставка "Евреи в Великой Отечественной войне" - собрание уникальных документов"
  •     Радио Свобода "Бесценный графоман"
  •     Вечерняя Москва "Еще раз о войне"
  •     РИА Новости "Выставка про евреев во время ВОВ открывается в Еврейском музее"
  •     Телеканал «Культура» Выставка "Евреи в Великой Отечественной войне" проходит в Москве
  •     Россия HD "Вести в 20.00"
  •     GORSKIE "В Москве открылась выставка "Евреи в Великой Отечественной войне"
  •     Aгентство еврейских новостей "Евреи – герои войны"
  •     STMEGI TV "Открытие выставки "Евреи в Великой Отечественной войне"
  •     Национальный исследовательский университет Высшая школа экономики "Открытие выставки "Евреи в Великой Отечественной войне"
  •     Независимая газета "Война Абрама"
  •     Revista de Historia "El lado oscuro de la victoria aliada en la Segunda Guerra Mundial"
  •     עיתון סינאתלה  גביש הסמל ולדימיר גלפנד מספר על חיי היומיום במלחמה , על אורח חיים בחזית ובעורף
  •     Лехаим "Война Абрама"
  •     Elhallgatva "A front emlékezete. A Vörös Hadsereg kötelékében tömegesen és fiatalkorúakon elkövetett nemi erőszak kérdése a Dél-Vértesben"
  •     Libertad USA "El drama de las alemanas: violadas por tropas soviéticas en 1945 y violadas por inmigrantes musulmanes en 2016"
  •     НГ Ex Libris "Пять книг недели"
  •     Брестский Курьер "Фамильное древо Бреста. На перекрестках тех дорог"
  •     Полит.Ру "ProScience: Олег Будницкий о народной истории войны"
  •     Олена Проскура "Запiзнiла сповiдь"
  •     Полит.Ру "ProScience: Возможна ли научная история Великой Отечественной войны?"
  •     Das Buch "Владимир Гельфанд. Дневник 1941 - 1946"
  •     Ahlul Bait Nabi Saw "Kisah Kelam Perempuan Jerman Setelah Nazi Kalah Perang"
  •     北 京北晚新视觉传媒有限公司 "70年前苏军强奸了十万柏林妇女?"
  •     Преподавание истории в школе "«О том, что происходило…» Дневник Владимира Гельфанда"
  •     Вестник НГПУ "О «НЕУБЕДИТЕЛЬНЕЙШЕЙ» ИЗ ПОМЕТ: (Высокая лексика в толковых словарях русского языка XX-XXI вв.)"
  •     Archäologisches Landesmuseum Brandenburg "Zwischen Krieg und Frieden" / "Между войной и миром"
  •     Российская газета "Там, где кончается война"
  •     Народный Корреспондент "Женщины освобождённой Европы глазами советских солдат: правда про "2 миллиона изнасилованых немок"
  •     Fiona "Военные изнасилования — преступления против жизни и личности"
  •     军 情观察室 "苏军攻克柏林后暴行妇女遭殃,战争中的强奸现象为什么频发?"
  •     Независимая газета "Дневник минометчика"
  •     Независимая газета "ИСПОДЛОБЬЯ: Кризис концепции"
  •     East European Jewish Affairs "Jewish response to the non-Jewish question: “Where were the Jews during the fighting?” 1941–5"
  •     Niels Bo Poulsen "Skæbnekamp: Den tysk-sovjetiske krig 1941-1945"
  •     Olhar Atual "A Esquerda a história e o estupro"
  •     The book of Stefan-Ludwig Hoffmann, Sandrine Kott, Peter Romijn, Olivier Wieviorka "Seeking Peace in the Wake of War: Europe, 1943-1947"
  •     Walter de Gruyter "Germans into Allies: Writing a Diary in 1945"
  •     Blog in Berlin "22. Juni – da war doch was?"
  •     Steemit "Berlin Rape: The Hidden History of War"
  •     Estudo Prático "Crimes de estupro na Segunda Guerra Mundial e dentro do exército americano"
  •     Громадське радіо "Насильство над жінками під час бойових дій — табу для України"
  •     InfoRadio RBB "Geschichte in den Wäldern Brandenburgs"
  •     "شگفتی های تاریخ است "پشت پرده تجاوز به زنان برلینی در پایان جنگ جهانی دوم
  •     Hans-Jürgen Beier gewidmet "Lehren – Sammeln – Publizieren"
  •     The book of Miriam Gebhardt "Crimes Unspoken: The Rape of German Women at the End of the Second World War"
  •     Русский вестник "Искажение истории: «Изнасилованная Германия»"
  •     凯 迪 "推荐《柏林女人》与《五月四日》影片"
  •     Vix "Estupro de guerra: o que acontece com mulheres em zonas de conflito, como Aleppo?"
  •     Universidad del Bío-Bío "CRÍMENES DE GUERRA RUSOS EN LA SEGUNDA GUERRA MUNDIAL (1940-1945)"
  •     Книга. Олег Шеин "От Астраханского кремля до Рейхсканцелярии. Боевой путь 248-й стрелковой дивизии"
  •     Sodaz Ot "Освободительная миссия Красной Армии и кривое зеркало вражеской пропаганды"
  •     Sodaz Ot "Советский воин — освободитель Европы: психология и поведение на завершающем этапе войны"
  •     企 业头条 "柏林战役后的女人"
  •     Sántha István "A front emlékezete"
  •     腾 讯公司& nbsp; "二战时期欧洲, 战胜国对战败国的十万妇女是怎么处理的!"
  •     El Nuevo Accion "QUE LE PREGUNTEN A LAS ALEMANAS VIOLADAS POR RUSOS, NORTEAMERICANOS, INGLESES Y FRANCESES"
  •     Periodismo Libre "QUE LE PREGUNTEN A LAS ALEMANAS VIOLADAS POR RUSOS, NORTEAMERICANOS, INGLESES Y FRANCESES"
  •     DE Y.OBIDIN "Какими видели европейских женщин советские солдаты и офицеры (1944-1945 годы)?"
  •     Magyar Tudományos Akadémia "Váltóállítás: Diktatúrák a vidéki Magyarországon 1945-ben"
  •     歷 史錄 "近1萬女性被強姦致死,女孩撩開裙子說:不下20個男人戳我這兒"
  •     Cyberpedia "Проблема возмездия и «границы ненависти» у советского солдата-освободителя"
  •     NewConcepts Society "Можно ли ставить знак равенства между зверствами гитлеровцев и зверствами советских солдат?"
  •     搜 狐 "二战时期欧洲,战胜国对战败国的妇女是怎么处理的"
  •     Ranker "14 Shocking Atrocities Committed By 20th Century Communist Dictatorships"
  •     Эхо Москвы "Дилетанты. Начало войны. Личные источники"
  •     Журнал "Огонёк" "Эго прошедшей войны"
  •     이 창남 외 공저 "폭력과 소통 :트랜스내셔널한 정의를 위하여"
  •     Уроки истории. XX век "Книжный дайджест «Уроков истории»: советский антисемитизм"
  •     Свободная Пресса "Кто кого насиловал в Германии"
  •     EPrints "Взаємовідносини червоноармійців з цивільним населенням під час перебування радянських військ на території Польщі (кінець 1944 - початок 1945 рр.)"
  •     Pikabu "Обратная сторона медали"
  •     Озёрск.Ru "Война и немцы"
  •     Імекс-ЛТД "Історичний календар Кіровоградщини на 2018 рік. Люди. Події. Факти"
  •     יד ושם - רשות הזיכרון לשואה ולגבורה "Vladimir Gelfand"
  •     Atchuup! "Soviet soldiers openly sexually harass German woman in Leipzig after WWII victory, 1945"
  •     Книга Мириам Гебхардт "Когда пришли солдаты. Изнасилование немецких женщин в конце Второй мировой войны"
  •     Coffe Time "Женщины освобождённой"
  •     Дилетант "Цена победы. Военный дневник лейтенанта Владимира Гельфанда"
  •     Feldgrau.Info - Bоенная история "Подборка"
  •     Вечерний Брест "В поисках утраченного времени. Солдат Победы Аркадий Бляхер. Часть 9. Нелюбовь"
  •     Геннадий Красухин "Круглый год с литературой. Квартал четвёртый"
  •     Аргументы недели "Всю правду знает только народ. Почему фронтовые дневники совсем не похожи на кино о войне"
  •     Fanfics.me "Вспомним подвиги ветеранов!"
  •     VietInfo "Hồng quân, Nỗi kinh hoàng của phụ nữ Berlin năm 1945"
  •     Книга: Виталий Дымарский, Владимир Рыжков "Лица войны"
  •     Dozor "Про День Перемоги в Кіровограді, фейкових ветеранів і "липове" примирення"
  •     East European Jewish Affairs "Review of Dnevnik 1941-1946, by Vladimir Gel’fand"
  •     The book of Harriet Murav, Gennady Estraikh "Soviet Jews in World War II: Fighting, Witnessing, Remembering"
  •     TARINGA! "Las violaciones masivas durante la caída de Berlín"
  •     ВолиньPost "Еротика та війна: спогади про Любомль 1944 року"
  •     Anews "Молодые воспринимают войну в конфетном обличии"
  •     RTVi "«Война эта будет дикая». Что писали 22 июня 1941 года в дневниках"
  •     Tribun Manado "Nasib Kelam Perempuan Jerman Usai Nazi Kalah, Gadis Muda, Wanita Tua dan Hamil Diperkosa Bergantian"
  •     The book of Elisabeth Krimmer "German Women's Life Writing and the Holocaust: Complicity and Gender in the Second World War"
  •     ViewsBros  "WARTIME VIOLENCE AGAINST WOMEN"
  •     Xosé Manuel Núñez Seixas "El frente del Este : historia y memoria de la guerra germano-soviética, 1941-1945"
  •     Русская семерка "В чьем плену хуже всего содержались женщины-военные на Второй мировой"
  •     Mail Online "Mass grave containing 1,800 German soldiers who perished at the Battle of Stalingrad is uncovered in Russia - 75 years after WWII's largest confrontation claimed 2 mln lives"
  •     PT. Kompas Cyber Media "Kuburan Massal 1.800 Tentara Jerman Ditemukan di Kota Volgograd"
  •     Công ty Cổ phần Quảng cáo Trực tuyến 24H "Nga: Sửa ống nước, phát hiện 1.800 hài cốt của trận đánh đẫm máu nhất lịch sử"
  •     LGMI News "Pasang Pipa Air, Tukang Temukan Kuburan Masal 1.837 Tentara Jerman"
  •     Quora "¿Cuál es un hecho sobre la Segunda Guerra Mundial que la mayoría de las personas no saben y probablemente no quieren saber?"
  •     Музейний простiр  "Музей на Дніпрі отримав новорічні подарунки під ялинку"
  •     The book of Paul Roland "Life After the Third Reich: The Struggle to Rise from the Nazi Ruins"
  •     O Sentinela "Dois Milhões de Alemãs: O Maior Estupro em Massa da História foi um Crime Aliado-Soviético
  •     Stratejik Güvenlik "SAVAŞ DOSYASI : TARİHTEN BİR KARE – 2. DÜNYA SAVAŞI BİTİMİNDE ALMANYA’DA KADINLARA TOPLU TECAVÜZLER"
  •     Агентство новостей «Хакасия-Информ» "Кто остановит шоу Коновалова?"
  •     Isralike.org "Цена победы. Военный дневник лейтенанта Владимира Гельфанда"
  •     Robert Dale “For what and for whom were we fighting?”: Red Army Soldiers, Combat Motivation and Survival Strategies on the Eastern Front in the Second World War
  •     Das Buch von Kerstin Bischl "Frontbeziehungen: Geschlechterverhältnisse und Gewaltdynamiken in der Roten Armee 1941-1945"
  •     Русская семерка "Красноармейцы или солдаты союзников: кто вызывал у немок больший страх"
  •     Kibalchish "Фрагменты дневников поэта-фронтовика В. Н. Гельфанда"
  •     History Magazine "Sõjapäevik leitnant Vladimir Gelfand"
  •     Magazine online "Vojnový denník poručíka Vladimíra Gelfanda"
  •     theБабель "Український лейтенант Володимир Гельфанд пройшов Другу світову війну від Сталінграда до Берліна"
  •     Znaj.UA "Жорстокі знущання та масові вбивства: злочини Другої світової показали в моторошних кадрах"
  •     Gazeta.ua "Масові вбивства і зґвалтування: жорстокі злочини Другої світової війни у фотографіях"
  •     PikTag "Знали вы о том, что советские солдаты ИЗНАСИЛОВАЛИ бессчетное число женщин по пути к Берлину?"
  •     Kerstin Bischl  "Sammelrezension: Alltagserfahrungen von Rotarmisten und ihr Verhältnis zum Staat"
  •     Конт "Несколько слов о фронтовом дневнике"
  •     Олег Сдвижков "Красная Армия в Европе. По страницам дневника Захара Аграненко"
  •     X-True.Info "«Русские варвары» и «цивилизованные англосаксы»: кто был более гуманным с немками в 1945 году"
  •     Bella Gelfand. Wie in Berlin Frau eines Rotarmisten Wladimir Gelfand getötet wurde  .. ..
  •     Veröffentlichungen zur brandenburgischen Landesarchäologie "Zwischen Krieg und und Frieden: Waldlager der Roten Armee 1945"
  •     Dünya Haqqinda "Berlin zorlanmasi: İkinci Dünya Müharibəsi"
  •     Dioxland "NEMŠKIM VOJAKOM JE BILO ŽAL RUSKIH ŽENSK. VSE KNJIGE SO O: "VOJAŠKIH SPOMINIH NEMŠKEGA..."
  •     Actionvideo "Gewalt gegen deutsche Frauen durch Soldaten der Roten Armee. Entsetzliche Folter und Hinrichtungen durch japanische Faschisten während des Zweiten Weltkriegs!"
  •     Maktime "Was machten die Nazis mit den gefangenen sowjetischen Mädchen? Wer hat deutsche Frauen vergewaltigt und wie sie im besetzten Deutschland gelebt haben"
  •     Музей «Пам’ять єврейського народу та Голокост в Україні» отримав у дар унікальні експонати
  •     Sherstinka "Что творили с пленными женщинами фашисты. Жестокие пытки женщин фашистами"
  •     Bidinvest "Brutalitäten der Sowjetarmee - Über die Gräueltaten der sowjetischen "Befreier" in Europa. Was haben deutsche Soldaten mit russischen Frauen gemacht?"
  •     Русский сборник XXVII "Советские потребительские практики в «маленьком СССР», 1945-1949"
  •     Academic Studies Press. Oleg Budnitskii: "Jews at War: Diaries from the Front"
  •     Gazeta Chojeńska "Wojna to straszna trauma, a nie fajna przygoda"
  •     Historiadel.net "Crímenes de violación de la Segunda Guerra Mundial y el Ejército de EE. UU."
  •     화 요지식살롱 "2차세계대전 말, 소련에게 베를린을 점령당한 '독일 여자들'이 당한 치욕의 역사"
  •     The Global Domain News "As the soldiers did to captured German women"
  •     MOZ.de "Als der Krieg an die Oder kam – Flucht aus der Festung Frankfurt"
  •     Музей "Пам'ять єврейського народу та Голокост в Україні". "1 березня 1923 р. – народився Володимир Гельфанд"
  •     Wyborcza.pl "Ryk gwałconych kobiet idzie przez pokolenia. Mało kto się nim przejmuje"
  •     Cноб "Женщина — военный трофей. Польский историк о изнасилованиях в Европе во время Второй мировой"
  •     Refugo "O estupro da Alemanha"
  •     Historia National Geographic "la batalla de berlín durante la segunda guerra mundial"
  •     Politeka "Росіянам напередодні 9 травня нагадали про злочини в Німеччині: «Заплямували себе...»"
  •     Акценты "Советский офицер раскрыл тайны Второй мировой: рассказал без прикрас"
  •     БелПресса "Цена Победы. Какой была военная экономика"
  •     Lucidez "75 años de la rendición nazi: Los matices del “heroísmo” soviético"
  •     UM CANCERIANO SEM LAR "8 de Maio de 1945"
  •     Lasteles.com "La Caída de la Alemania Nazi: aniversario de la rendición de Berlin"
  •     Cloud Mind "Violence Against Women: The Rape Of Berlin WW2"
  •     Музей "Пам'ять єврейського народу та Голокост в Україні" "8 ТРАВНЯ – ДЕНЬ ПАМ’ЯТІ І ПРИМИРЕННЯ"
  •     Lunaturaoficial "LIBROS QUE NO HICIERON HISTORIA: EL DIARIO DE LOS HORRORES"
  •     CUERVOPRESS "El drama oculto de las violaciones masivas durante la caída de Berlín"
  •     EU Today "The Rape of Berlin: Red Army atrocities in 1945"
  •     Издательство Яндекс + История будущего "Настоящий 1945"
  •     Вне строк "Похищение Берлина: зверства Красной армии в 1945 году"
  •     Frankfurter Allgemeine Zeitung "Erlebt Russland eine neue Archivrevolution?"
  •     The book of Beata Halicka "The Polish Wild West: Forced Migration and Cultural Appropriation in the Polish-german Borderlands, 1945-1948"
  •     Twentieth-Century Literature “A World of Tomorrow”: Trauma, Urbicide, and Documentation in A Woman in Berlin: Eight Weeks in the Conquered City
  •     Märkische Onlinezeitung "Sowjetische Spuren in Brandenburgs Wäldern"
  •     Revue Belge de Philologie et d’Histoire "Soviet Diaries of the Great Patriotic War"
  •     Der Spiegel "Rotarmisten und deutsche Frauen: "Ich gehe nur mit anständigen Russen"
  •     ReadSector "Mass grave of WWII Nazi paratroopers found in Poland contains 18 skeletons and tools with swastikas"
  •     ИноСМИ "Der Spiegel (Германия): «Я гуляю только с порядочными русскими"
  •     Actionvideo "Jak naziści szydzili z rosyjskich kobiet. Gwałt w Berlinie: nieznana historia wojny"
  •     Graf Orlov 33 "ДНЕВНИК В. ГЕЛЬФАНДА советского офицера РККА"
  •     Deutsche Welle  "Послевоенная Германия в дневниках и фотографиях"
  •     Deutsche Welle  "За что немки любили в 1945 году лейтенанта Красной армии?"
  •     Elke Scherstjanoi "Sieger leben in Deutschland: Fragmente einer ungeübten Rückschau. Zum Alltag sowjetischer Besatzer in Ostdeutschland 1945-1949"
  •     SHR32 "Rus əsgərləri alman qadınlarına necə istehza etdilər. Alman qadınlarını kim zorlayıb və onlar işğal olunmuş Almaniyada necə yaşayıblar"
  •     Детектор медіа "«Гра тіней»: є сенс продовжувати далі"
  •     Historia provinciae "Повседневная жизнь победителей в советской зоне оккупации Германии в воспоминаниях участников событий"
  •     Portal de Prefeitura "Artigo: “FRAU, KOMM!” O maior estupro coletivo da história
  •     Pikabu "Извращение или традиция, потерявшая смысл?"
  •     Русская Семерка "Владимир Гельфанд: от каких слов отказался «отец» мифа об изнасиловании немок советскими солдатами"
  •     Институт российской истории РАН "Вторая мировая и Великая Отечественная: к 75-летию окончания"
  •     Kozak UA "Як "діди" німкень паплюжили в 1945 році"
  •     Dandm "Cómo los nazis se burlaron de las mujeres rusas. Mujeres rusas violadas y asesinadas por los alemanes"
  •     Permnew.Ru "«Диван» Федора Вострикова. Литобъединение"
  •     Neurologystatus "Violence women in the Second World War. Shoot vagas: why soldiers rape women"
  •     Brunilda Ternova "Mass rapes by Soviet troops in Germany at the end of World War II"
  •     The book Stewart Binns "Barbarossa: And the Bloodiest War in History"
  •     Книга. Новое литературное обозрение: Будницкий Олег "Люди на войне"
  •     Леонід Мацієвський "9 травня – День перемоги над здоровим глуздом. Про згвалтовану Європу та Берлін"
  •     Полит.Ру "Люди на войне"
  •     #CОЦИАЛЬНАЯ ИСТОРИЯ #ПАМЯТЬ "Владимир Гельфанд: месяц в послевоенном Берлине"
  •     Новое литературное обозрение "Ирина Прохорова, Олег Будницкий, Иван Толстой: Люди на войне"
  •     Georgetown University "Explorations in Russian and Eurasian History": "Emotions and Psychological Survival in the Red Army, 1941–42"
  •     Forum24 "Co se dělo se zajatými rudoarmějkami? Jaký byl osud zajatých žen z Wehrmachtu?"
  •     Радио Свобода "Война и народная память"
  •     Лехаим "Двадцать второго июня..."
  •     Русская семёрка "Как изменилось отношение немок к красноармейцам в 1945 году"
  •     Исторический курьер "Героизм, герои и награды: «героическая сторона» Великой Отечественной войны в воспоминаниях современников"
  •     Коммерсантъ "Фронт и афронты"
  •     Русская семёрка "Владимир Гельфанд: что не так в дневниках автора мифа об «изнасилованной» Германии"
  •     Medium "The Brutal Rapes of Every German Female from Eight to Eighty"
  •     One News Box "How German women suffered largest mass rape in history by foreign solders"
  •     "نیمرخ "نقش زنان در جنگها - قسمت اول: زنان به مثابه قربانی جنگ
  •     Bolcheknig "Що німці робили з жінками. Уривок з щоденника дівчини, яку німці використовували як безкоштовну робочу силу. Життя в таборі"
  •     Nrgaudit "Рассказы немецких солдат о войне с русскими. Мнения немцев о русских солдатах во время Второй мировой войны"
  •     Музей "Пам'ять єврейського народу та Голокост в Україні "На звороті знайомого фото"
  •     Новое литературное обозрение. Книга: Козлов, Козлова "«Маленький СССР» и его обитатели. Очерки социальной истории советского оккупационного сообщества"
  •     Sattarov "Mga babaeng sundalo sa pagkabihag ng Aleman. Kabanata limang mula sa librong "Pagkabihag. Ito ang ginawa ng mga Nazi sa mga nahuling kababaihan ng Soviet"
  •     Política Obrera "Sobre “José Pablo Feinmann y la violación en manada"
  •     Эхо Москвы "Цена победы. Люди на войне"
  •     SHR32 "How Russian soldiers mocked German women. Trophies from Germany - what it was and how. Who raped German women and how they lived in occupied Germany"
  •     Олег Сдвижков: "«Советских порядков не вводить!»  Красная армия в Европе 1944—1945 гг."
  •     Livejournal "Чья бы мычала"
  •     Newton Compton Editori. Stewart Binns "Operazione Barbarossa. Come Hitler ha perso la Seconda guerra mondiale"
  •     Kingvape "Rosa Kuleshovs Belichtung. Rosa Kuleshov ist die mysteriöseste Hellseherin der Sowjetzeit. Zwischen rot und grün"
  •     Kfdvgtu الجوائز من ألمانيا - ما كان عليه وكيف. الذين اغتصبوا الألمانية وكيف عاش في ألمانيا المحتلة
  •     nc1 "Αναμνήσεις στρατιωτών πρώτης γραμμής για Γερμανίδες. Οι απόψεις των Γερμανών για τους Ρώσους στρατιώτες κατά τον Β' Παγκόσμιο Πόλεμο"
  •     ik-ptz "Was haben deutsche Soldaten mit russischen Mädchen gemacht? Das haben die Nazis mit gefangenen sowjetischen Frauen gemacht"
  •     مراجعة عسكرية  نساء أوروبا المحررات من خلال عيون الجنود والضباط السوفيت (1944-1945)
  •     nc1 "Scrisori de soldați ruși despre germani. Cum au șocat femeile sovietice pe ocupanții germani"
  •     中 新健康娱乐网 "柏林战役德国女人 70年前苏军强奸了十万柏林妇女?"
  •     "پورتال برای دانش آموز. خودآموزی،  "نازی ها با زنان اسیر چه کردند؟ نحوه آزار نازی ها از کودکان در اردوگاه کار اجباری سالاسپیلس
  •     Русская Семерка "Каких штрафников в Красной Армии называли «эсэсовцами»"
  •     Голос Народу "Саша Корпанюк: Кто и кого изнасиловал в Германии?"
  •     Gorskie "Новые источники по истории Второй мировой войны: дневники"
  •     TransQafqaz.com "Fedai.az Araşdırma Qrupu"
  •     Ik-ptz "What did the Nazis do with the captured women. How the Nazis abused children in the Salaspils concentration camp"
  •     Евгений Матонин "22 июня 1941 года. День, когда обрушился мир"
  •     Ulisse Online "Per non dimenticare: orrori contro i bambini"
  •     Наука. Общество. Оборона "«Изнасилованная Германия»: из истории современных ментальных войн"
  •     Stefan Creuzberger "Das deutsch-russische Jahrhundert: Geschichte einer besonderen Beziehung"
  •     Зеркало "Где и когда русское воинство ЧЕСТЬ потеряло?"
  •     WordPress.com Historywithatwist "How Russia has used rape as a weapon of war"
  •     Mai Khôi Info "Lính Liên Xô 'hãm hiếp phụ nữ Đức'"
  •     EU Political Report "Russia is a Country of Marauders and Murderers"
  •     TCH "Можемо повторити": як радянські солдати по-звірячому і безкарно ґвалтували німецьких жінок
  •     Pravda.Ru "Fake news about fake rapes in Ukraine to ruin Russian solder's image"
  •     Alexey Tikhomirov "The Stalin Cult in East Germany and the Making of the Postwar Soviet Empire, 1945-1961"
  •     Дилетант "Олег Будницкий / Человек на фоне эпох / Книжное казино. Истории"
  •     The Sault Star "OPINION: Suffering of children an especially ugly element of war"
  •     El Español "Por qué la Brutalidad del Ejército Ruso se Parece más a una Novela de Stephen King que de Orwell"
  •     Ratnik.tv "Одесса. Еврейский вопрос. Дорогами смерти"
  •     Алексей Митрофанов "Коммунальная квартира"
  •     Militaergeschichtliche Zeitschrift "Evakuierungs‑ und Kriegsschauplatz Mark Brandenburg"
  •     Raovatmaytinh "Phim cấp 3 tội ác tra tấn tình dục và hiếp dâm của phát xít đức phần 1"
  •     Apollo.lv "Kā Otrais pasaules karš noslēdzās ar PSRS armijas veiktu masveida izvarošanas kampaņu Vācijā"
  •     Как ў Беларусі "Who raped whom in Germany" / "Кто кого насиловал в Германии"
  •     Konkretyka "Діди-ґвалтівники, або міф про «воїнів-освободітєлєй»"війни"
  •     LinkedIn "Grandfathers-rapists, or the myth of "warriors-liberators"​. Typical Russian imperial character"
  •     Danielleranucci "Lit in the Time of War: Gelfand, Márquez, and Ung"
  •     Дзен "Я влюбился в портрет Богоматери..." Из фронтовых дневников лейтенанта Владимира Гельфанда
  •     Дзен "Праздник Победы отчасти горек для меня..." Зарубежные впечатления офицера Красной армии Гельфанда
  •     UkrLineInfo "Жiноча смикалка: способи самозахисту від сексуального насилля в роки Другої світової війни"
  •     Memo Club. Владимир Червинский: "Одесские истории без хэппи энда"
  •     Thomas Kersting, Christoph Meißner, Elke Scherstjanoi "Die Waldlager der Roten Armee 1945/46: Archäologie und Geschichte"
  •     Goldenfront "Самосуд над полицаями в Одессе в 1944 году: что это было"
  •     Gedenkstätten Buchenwald "Nach dem Krieg. Spuren der sowjetischen Besatzungszeit in Weimar 1945-50: Ein Stadtrundgang"
  •     Historia National Geographic "la segunda guerra mundial al completo, historia del conflicto que cambió el mundo"
  •     Absorbwell "Causas Y Consecuencias De La Segunda Guerra Mundial Resumen"
  •     לחימה יהודית  א. יהודים בצבא האדום
  •     Український світ "«Можем повторіть» — про звірства російських солдат під час Другої світової війни"
  •     Oleg Budnitskii, David Engel, Gennady Estraikh, Anna Shternshis: "Jews in the Soviet Union: A History: War, Conquest, and Catastrophe, 1939–1945"
  •     Andrii Portnov "Dnipro: An Entangled History of a European City"
  •     Татьяна Шишкова "Внеждановщина. Советская послевоенная политика в области культуры как диалог с воображаемым Западом"
  •     The Chilean "Roto". "VIOLADA"
  •     Дзен "Немок сажайте на мохнатые мотороллеры". Что сделали с пленными немками в Советском Союзе"
  •     ProNews "Σιλεσία 1945: Με εθνοκάθαρση η πρώτη τιμωρία των Γερμανών για τα εγκλήματα τους στο Β΄ ΠΠ"
  •     Livejournal "Одесситы - единственные в СССР - устроили самосуд в 1944 году"
  •     Музей «Пам’ять єврейського народу та Голокост в Україні» ЦЬОГО ДНЯ – 100-РІЧЧЯ ВІД ДНЯ НАРОДЖЕННЯ ВОЛОДИМИРА ГЕЛЬФАНДА
  •     Davidzon Radio "Владимир Гельфанд. Шокирующий дневник войны". Валерия Коренная в программе "Крылья с чердака"
  •     Quora "Open to the weather, lacking even primitive sanitary facilities, underfed, the prisoners soon began dying of starvation and disease"
  •     Infobae "El calvario de las mujeres tras la caída de Berlín: violaciones masivas del Ejército Rojo y ola de suicidios"
  •     Научная электронная библиотека "Военные и блокадные дневники в издательском репертуаре современной России (1941–1945)"
  •     Historywithatwist "How Russia has used rape as a weapon of war"
  •     Periodista Digital "Las terribles violaciones ocultas tras la caída de Berlín"
  •     Tạp chí Nước Đức "Hồng quân Liên Xô, nỗi kinh hoàng của phụ nữ Berlin năm 1945"
  •     Enciclopedia Kiddle Español "Evacuación de Prusia Oriental para niños"
  •     Ukraine History "Діди-ґвалтівники, або міф про «воїнів-визволителів». Типовий російський імперський характер"
  •     Локальна  Історiя "Жаске дежавю: досвід зустрічі з "визволителями"
  •     Tamás Kende "Class War or Race War The Inner Fronts of Soviet Society during and after the Second World War"
  •